Tas Walker
Přeložil Jakub Haver a Pavel Kábrt (kreacionismus.cz)

Návštěvníci Grand Canyonu slýchávají obvyklý geologický výklad zahrnující milióny let. Říká se nám, že horizontální spodní útvar, Tapeats Sandstone, byl uložen před 550 miliony lety a vápenec Kaibab, který tvoří vrchní okraj, je 250 milionů let starý (viz diagram). Je obtížné si představit tak obrovský čas, se kterým tento výklad počítá.

Zajímavé je, že vrstvy Grand Canyonu ve východní části Arizony se rozkládají na ploše větší než 400 km.1 A tam jsou uloženy v celkové výšce nejméně 1 600 m. K vyzdvižení oblasti Grand Canyonu údajně došlo asi před 70 milióny let— tedy stovky miliónů let potom, co byly tyto sedimenty uloženy. Dalo by se předpokládat, že doba stovek miliónů let je dostatečně dlouhá k tomu, aby se usazeniny stmelily na tvrdý kámen.

Důkazy však svědčí o tom, že když docházelo k ohybu sedimentů, byly měkké a nezpevněné. Namísto rozdrcení, ke kterému došlo v základech, byla celá vrstva při ohybu ztenčena. Písečná zrna neposkytují žádné důkazy o tom, že materiál byl křehký a tvrdý jako kámen, protože žádná zrna nejsou protáhlá.1 Ani mineralizovaná zrna nebyla zlomena a překrystalizována. Naopak, důkazy ukazují, že celková vrstva o tloušťce 1 200 m byla stále ještě ‘plastická’ když byla vyzdvižena. Jinými slovy, miliony let geologického času jsou vymyšlené. Tato ‘plastická’ deformace vrstev Grand Canyonu výmluvně svědčí o realitě katastrofické globální Potopy za Noemových dnů.

Odkazy

  1. Morris, J.D.The Young Earth, Master Books, Arizona, pp. 106–109, 1994. Návrat k textu.