Od dávných dob až po současnost znamení Stvořitele jsou jasně patrné
Přes dva tisíce let lidé tvrdili, že ‘konstrukční projekt’ v přírodě ukazuje na Projektanta.2, aby tak vzdoroval evolučním myšlenkám filozofů svých dnů.
Řecký evolucionismus, bohové a strach ze smrti
Dvě tehdejší filozofické školy byly epikúrejství
Cicero používá ve své knize argumenty stoiků, aby tak pomocí myšlenky designu (konstrukčního projektu) v přírodě odmítl epikúrejské učení s cílem ukázat, že vesmír je řízen inteligentním designérem. Tvrdil, že když v umělecké či jiné činnosti je třeba použít vědomého záměru (např. k vytvoření obrazu nebo sochy), tak příroda, která je ještě dokonalejší než umění, vykazuje rovněž účelnost. Argumentoval tak, že k řízení lodi je potřeba zkušené inteligence a sluneční nebo vodní hodiny ukazují čas spíše díky konstrukčnímu projektu než následkem náhody. Řekl, že dokonce i britští nebo skytští barbaři se nemýlili, když pochopili, že model ukazující pohyby slunce, hvězd a planet je produktem vědomé inteligence.Cicero pak ještě pokračoval svůj útok na evolucionismus Epikúra podivem, že je někdo schopen sám sebe přesvědčit, že by náhodné kolize částic mohly vytvořit něco tak krásného, jako je náš svět. Řekl, že se to rovná věřit tomu, že když se budou na podlahu házet dostatečně dlouho písmena abecedy, tak ta písmena sestaví Enniovy Anály.7,9
Nedávné použití argumentů pro konstrukční projekt v přírodě
V 18. století byl nejznámějším uživatelem argumentu plánu v přírodě William Paley (1743–1805). Ve své knize Natural Theology [Přírodní teologie] uvádí příklad, jak jde někdo pustou krajinou a najde na zemi hodinky. Z funkcí, které plní jednotlivé části hodinek (tj. péro, ozubená kolečka, ručička) plyne jediný logický závěr, že musel existovat hodinář, který ‘rozuměl jejich konstrukci a vyprojektoval hodinky k užívání’.Skotský filozof skepticismu David Hume se v 18. století snažil namítat proti argumentu o hodinkách to, že hodinky nejsou živými organizmy a nerozmnožují se. Paley však píše až o 30 let později než Hume a jeho argumenty jsou důkazem proti většině Humeovým námitkám. Například jeden moderní filozof Humeovi odporuje: ‘Argument Paleyho o organizmech stojí pevně sám o sobě, bez ohledu na to, zda se hodinky a organizmy sobě podobají. Hlavní myšlenka o hodinkách spočívá v tom, že pomáhá čtenáři pochopit, že argumentace ohledně organizmů je přesvědčivá.’ Charles Darwin musel během svých studií teologie na cambridgeské univerzitě (1828–31) Paleyho číst. Později říká, že ‘si myslí, že stěží kdy obdivoval nějakou knihu tolik, jako byla Paleyova Přírodní teologie. Tehdy jsem ji znal téměř nazpaměť.’ Jenže zbytek svého života Darwin strávil rozvíjení a propagaci teorie, která chtěla vysvětlit, jak se ‘konstrukční projekt’ v přírodě mohl vytvořit sám bez Boha. Evolucionisté včetně militantního ateisty, oxfordského profesora Richarda Dawkinse, pořád používají Darwinovu teorii k popírání konstrukčního projektu v přírodě. V současnosti věří, že přírodní výběr operuje na základě kopírování genetických chyb (mutací), z nichž některé jsou považovány za příčinu zvyšování obsahu genetické informace (viz zde). Jenže Dawkinsovy argumenty jsou předmětem stálých vážných vědeckých kritik.17 Dawkinsův neodarwinismus má řadu trhlin: Apoštol Pavel použil argumentu konstrukčního projektu v přírodě v Římanům 1:20, kde prohlašuje, že Boží věčnou moc a inteligenci, které jsou neviditelné, lze od stvoření světa pochopit (z faktu konstrukčního projektu v přírodě). A říká, že právě proto jsou bezbožní lidé ‘bez výmluvy’. Pavel však ještě pokračuje a říká, že lidé úmyslně tyto jasné důkazy odmítají. Fakta o konstrukčním projektu v přírodě jsou dostatečná k odsouzení lidí, ne však k jejich záchraně. Bible jasně ukazuje, že k tomu je ještě třeba kázat evangelium, abychom tak lidem ukázali, jak získat správný vztah se stvořitelem (viz další oddíl). Mark 16:15; Luke 24:47; Romans 10:13–15.“>22Charles Darwin a Paley
Moderní věda proti Darwinovi
Cicero žil ve století před Kristem a pravděpodobně nikdy neslyšel o Bohu Genesis; argument konstrukčního projektu v přírodě používal na podporu řeckého panteonu bohů a bohyň stoiků. Dnes mohou příznivci ‘New Age’ přisoudit konstrukční projekt Matce Přírodě nebo Gaie (což byla řecká bohyně Země).
Kreacionistické hlásání evangelia
Když argumenty z vědy a konstrukčního projektu v přírodě používají křesťané, velmi vhodně si tak připravují půdu pro evangelium tím, že ukazují na bludy evolučních domněnek, které dnes oslepují oči lidí, aby nemohli přijmout pravdu Božího slova. To ukazuje zkušenost apoštola Pavla v Aténách. Pavel ‘kázal Ježíše a vzkříšení’ (Skutky 17:18), což odporovalo jak epikúrejským tak i stoickým filozofům těch dní—čili oponentům Cicera i podobně věřícím. Pavel kritizoval jejich chybné myšlenky poukazem na jediného pravého Boha, který všechno stvořil. Ale Pavel nezůstal u stvoření. Vedl je k pokání a řekl jim, že by měli vědět, že přijde Den soudu, neboť Bůh ustanovil Soudce a potvrdil to tím, že ho vzkřísil z mrtvých (Skutky 17:18–31). Jediný způsob, jak být zachráněn, je věřit evangeliu Pána Ježíše Krista (Skutky 4:12), stvořitele a zároveň spasitele (Izaiáš 59:20), který zemřel a byl vzkříšen, aby tak zaplatil pokutu za hřích lidstva. Ten způsob, kterým apoštol Pavel zvěstuje evangelium v 1 Korintským 15 bychom měli následovat, jsou to verše 1-4, 21-22, 26, 45. Tyto verše dávají smysl jen při doslovném výkladu Genesis—a doslovném výkladu stvoření, pádu, smrti, jako pokuty za hřích atd. Bez Krista argument konstrukčního projektu v přírodě nemůže spasit. Evangelista Jan napsal svoje evanglium proto, ‘abyste mohli uvěřit, že Ježíš je Kristus, syn Boží, a touto vírou v jeho jméno měli život’ (Jan 20:31). Začíná však svoje evangelium prohlášením, že Ježíš je stvořitel (Jan 1:1–3), druhá osoba trojice, která na sebe vzala lidskou přirozenost (Jan 1:14). Evangelizace tak musí ukázat na Krista jako stvořitele, jinak bude neúplná—není-li Kristus Bohem, nemůže být ani naším spasitelem (Izaiáš 43:11). Bez poukázání na konstrukční projekt v přírodě a na stvořitele postrádá ‘kázání evangelia’ svůj základ. A bez Krista argument o konstrukčním projektu v přírodě nemůže zachránit. Musíme hlásat plné evangelium, počínaje stvořením pravým Bohem, a propojit to se zvěstí o Kristově smrti za hřích a jeho vzkříšením. Veškeré konstrukční projekty v živých organizmech jsou zakódovány v něčem, co se podobá receptáři s velkou spoustou informací. Tato informace spočívá na složitosti sekvencí znaků [pořadí]—nezávisí na hmotě nosiče těchto sekvencí. Může jít o pořadí znaků vytvořených molekulami inkoustu na papíře (kniha)—nicméně tato informace není obsažena v molekulách inkoustu, ale v pořadí znaků. Informace může být též vložena pomocí modulování zvukových vln (jako je tomu například u řeči), ale opět, zvukové vlny samy o sobě nejsou informací; elektrické impulzy (telefon); magnetické vzorkování (pevný disk počítače). Fyzik Paul Davies, který byl nepřátelský vůči Bohu, připouští: ‘Ve fyzice neexistuje žádný zákon, který by byl schopen z ničeho vytvořit informaci’ (Quantum leap of faith). Informatik, vědec Werner Gitt, ukázal, že zákony přírody, které se týkají informace, ukazují ve všech případech, že informace vyžaduje inteligentní původ sdělení,2 I ten nejjednodušší živý organizmus má pro kódování svých proteinů 482 genů s 580 000 ‘písmeny’.Odkazy
Závěr
Informace: Moderní důkazy opírající se o konstrukční projekt v přírodě
Odkazy a poznámky