Barry Woolley
Přeložil M. T., editoval Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

Wikimedia Commons 
Lev Trockij zastával revoluci a zabíjení … a zemřel po úderu sekáčkem na led, který mu zasadil vrah.

Lev Trockij (1879-1940) byl organizátorem, propagandistou a vojenským vůdcem komunistického puče v Rusku po revoluci roku 1917. Byl nejbližším dědicem komunistického diktátora Lenina, dokud tuto pozici neuchvátil Stalin. Byl netolerantní, netaktní a netrpělivý a měl bezmeznou víru v marxizmus, která byla posilována i jeho nekritickým přijímáním darwinizmu.

Jeho fanatická víra v tyto ideologie a jeho zuřivá nesnášenlivost k nepřátelům mu byly motorem k použití Rudé armády k rozdrcení nepřátel nově ustaveného sovětského státu v občanské válce v letech 1918-20. Institucionálně zakotvil militarizaci práce civilního obyvatelstva a konfiskaci potravin od rolníků. Rozdrtil ukrajinskou armádu vzbouřených rolníků; vůdce jejich anarchistické gerily Nestor Machno (1889-1934), který byl jeho spojencem proti bělogvardějcům, byl těžce raněn, ale podařilo se mu utéci s rodinou ze země. Trockij brutálně potlačil povstání sovětských námořníků v Kronstadtu,1 a páchal bez výčitek i další násilí, ‘ v důsledku svého absolutního přesvědčení, že slouží zájmům proletariátu a permanentní revoluce ’.2

Po skončení ruské občanské války byla Trockého nevyčerpatelná energie usměrněna do obstarávání administrativních záležitostí a vedení takových oblíbených projektů, jako byla Společnost bezbožných, která byla odpovědná za šíření sovětské antiteistické propagandy. Trockij byl vášnivým ateistou a prosazoval “ateistickou náhražku” za náboženství; zahrnovalo to využívání divadla k antináboženské propagandě a komunistické rituály ‘rudých křtů, ‘rudých’ svateb, ‘rudých’ Velikonoc atd.3 Pronásledoval křesťany, znesvěcoval církevní majetek a nenáviděl veškerou morálku střední třídy.

Trockij byl zastáncem permanentní celosvětové revoluce4 a volal po tom, aby se komunisté chopili moci v Německu i jiných zemích, kde byly podle jeho názoru podmínky zralé pro takové násilné akce.

Jak mohlo dojít k tomu, že Trockij, syn bohatého židovského sedláka,5 začal být tak vehementně zaujatý proti třídě svého otce a proti náboženství? Mělo to mnoho společného s jeho neúspěchem na střední škole a sexuálním hříchem.

Když mu bylo 17 let, byl vyloučen ze školy a stal se členem revoluční komuny. Jedinou marxistickou členkou této skupinky byla žena, o nějakých šest let starší než on, jménem Alexandra Lvovna Sokolovskaja. Nejprve zarytě odmítal jak Alexandru tak její marxistické názory, do té míry, že na silvestrovském večírku roku 1896 navrhl přípitek se slovy, “ K čertu se všemi marxisty i se všemi těmi, kdo chtějí vnést přísnost a abstinenci do všech vztahů v životě!”6

Pak si s ní ale začal milostné pletky, což způsobilo, že znovu přemýšlel o jejím marxizmu. Když pak přivedly aktivity komuny marxistické členy do carských vězení,7 měl Trockij spoustu času k rozvíjení svých ideologií.

Ve vězení v Oděse přečetl Trockij Darwinovo Origin of Species (O původu druhů) a jeho Autobiography (Autobiografii). Po letech napsal, “Darwin zničil poslední z mých ideologických předsudků. … V oděském vězení jsem pocítil cosi jako pevnou vědeckou půdu pod nohama. Fakta se začala skládat do určitého systému. Myšlenka evoluce a determinizmu — to znamená myšlenka postupného vývoje podmíněného konkrétní povahou materiálního světa — mě naprosto uchvátila.”

“Darwin byl pro mě jako mocný vrátný stojící u vchodu k chrámu univerza. Byl jsem opojen jeho zevrubným, přesným, svědomitým a zároveň velmi silným myšlením. Tím více mě udivilo, když jsem četl … že si zachoval víru v Boha.8 Absolutně jsem odmítal pochopit, jak mohla teorie o původu druhů cestou přírodního výběru a sexuálního výběru a víra v Boha, najít společný prostor v jedné a téže hlavě.”9

Ty další konkrétní věci přišly později, ale ve věku velkých vědců jako byli James Clerk Maxwell a Louis Pasteur, kteří byli křesťanští kreacionisté, se Trockij dal na víru Marxe a Darwina. Prožitek konverze byl u něho skutečně ryzí a hluboký. Její dědictví mělo být zapsáno do potoků krve, které tekly pod jeho rukama.

Roku 1940 byl Trockij, který žil v exilu v Mexiku, zavražděn na rozkaz Josefa Stalina, dalšího člověka, který byl obrácen na ateistický světonázor četbou Darwina. Stalin byl snad největším masovým vrahem v dějinách. On i Trockij jednali způsobem, který byl zcela v souladu s jejich myšlenkovými východisky: jestliže mě nikdo nestvořil, nikomu nepatřím, pak není nic absolutně správného ani špatného. V takovém světovém názoru založeném na evoluci není nic ze samé podstaty ‘špatného’ na vraždění lidí, dokonce ani milionů lidí.

Podobné články v angličtině

Pro další četbu v angličtině

Odkazy a poznámky

  1. Kronstadt byl námořní pevností s posádkou 20 000 námořníků, na ostrově nedaleko Petrohradu (dnes Sankt Petěrburg). V březnu 1921 se námořníci vzbouřili (mnozí z nich byli syny rolníků) proti krádežím obilovin jejich rodičům a za svobodu dělníků. Na rozkazy Trockého přešla vojska Rudé armády v bílém přestrojení led na námořní základnu, zmocnila se jí a námořníky zmasakrovala. Zpět.
  2. Woolley, B.L., Adherents of Permanent Revolution: A History of the Fourth (Trotskyist) International, University Press of America, Lanham, Maryland, p. 2, 1999. Zpět.
  3. Heller, M., Cogs in the Soviet Wheel, Alfred A. Knopf, London, p. 204, 1988. Zpět.
  4. “Válka,” napsal, „stejně jako revoluce, je založena na zastrašování. Je všeobecným pravidlem, že vítězná strana zničí jen nepodstatnou část poražené armády, ty ostatní zastraší a zlomí jejich vůli. Revoluce pracuje stejným způsobem: zabije jen některé, ale zastraší tisíce.“ Ref. 3, p. 119, kde je citován Trockij, L.,.” Ref. 3, p. 119, which quotes Trotsky, L., Terrorizm i Kommunizm, Gosizdat, Moscow, p. 57, 1920. Zpět.
  5. Trockij (Тро́цкий) se narodil jako Lev Davidovich Bronstein (Лев Дави́дович Бронште́йн). Později skryl svůj židovský původ tím, že si přisvojil jméno jednoho ze svých oděských žalářníků jakožto svůj revolucionářský pseudonym. Zpět.
  6. Carmichael, J., Trotsky: An Appreciation of his Life, Hodder and Stoughton, London, p. 43, 1975. Zpět.
  7. V roce 1900 oddal židovský kaplan Trockého a Alexandru v cele vazební věznice v Moskvě poté, co byli oba odsouzeni na čtyři roky vyhnanství ve Východní Sibiři. Tam mu porodila dvě dcery a nechala si až do své smrti v roce 1938 jméno paní Bronsteinová. S její pomocí (po několik dní měla v posteli nastrčenou ‘nemocnou’ maketu svého muže) v roce 1902 Trockij uprchl do Paříže. Zde potkal Natálii Ivanovnu Sedovu, která se stala jeho milenkou. I přesto, že byl Trockij legitimně ženat s Alexandrou, Natálie se stala ‘paní Trocká’, porodila mu dva syny a zůstala s ním až do jeho smrti v roce 1940. Zpět.
  8. Trockij se v tomto svém tvrzení mýlil, zřejmě proto, že Darwin zmiňoval ‘ stvořitele ’ ve svém posledním odstavci Origin (O původu druhú), v dodatku ve vydáních 2-6, aby byla kniha přijatelnější pro anglický klérus. Darwin opustil křesťanství ve svých 40 letech. Viz Brentnall, J. and Grigg, R., Darwin’s slippery slide into unbeliefCreation 18(1):34-37, 1995; creation.com/darwinslide. Zpět.
  9. Eastman, M., Trotsky: A Portrait of his Youth, Routledge, New York, pp. 117-118, 1925. Zpět.