podle Mark Harwood
přeložil Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

Kaplan laskavě souhlasil s odrolováním bohatě zdobeného koberce, který byl natažen mezi sborovými lavicemi velkolepé katedrály v Carlisle v severní Anglii. Dole pod tím byla mramorová hrobka biskupa Bella, který zemřel v roce 1496, před o málo více jak 500 lety. Obklopuje ji jedna z nejlépe zachovalých ukázek mosazné práce středověku. Protože jsme o tom četli v časopisu Creation,

Interiér katedrály v Carlisle s kobercem přes hrobku
Marek a Jenny Harwoodovi v hrobce biskupa Bella
Sauropodní dinosauři vyrytí do mosazného podkladu

Jenže pokud je evoluční příběh o dinosaurech pravdivý, tak tahle zvířata měla vymřít milióny let předtím, než lidské bytosti chodily po této zemi. Jak tedy mohou být v severní Anglii jejich obrazy vyryty na hrobce 500 let staré?

Proč se zajímáme o středověké mosazné rytiny? Protože tam jsou mezi zobrazenými, mnoha běžnými každodenními zvířaty a rostlinami, dva zvláštní tvorové s dlouhými krky a něčím, co se zdá být cosi jako kostěné výčnělky na jejich ocasech. Dnes bychom tato zvířata určili jako sauropodní dinosaury (viz níže odstavec: Co je tohle za dinosaura?). Jenže pokud je evoluční příběh o dinosaurech pravdivý, tak tahle zvířata měla vymřít milióny let předtím, než lidské bytosti chodily po této zemi. Jak tedy mohou být v severní Anglii jejich obrazy vyryty na hrobce 500 let staré (tedy staletí předtím, než začalo studium dinosauřích zkamenělin)?

Kaplan podotkl, že to jsou mytičtí tvorové. Proč by ale oni řemeslníci zobrazili psa (i s obojkem), rybu, ptáka, úhoře – tedy všechny ty běžné každodenní tvory – a poté mezi tyhle všechny umístili bájné mytické tvory? Je mnohem pravděpodobnější, že tito dlouhokrcí ´behemoti´ byli ve skutečnosti těm umělcům známí a toulali se severní Anglií jen před pár staletími. K dalšímu potvrzení jejich věrohodnosti přistupuje fakt, že tato stvoření mají svoje krky a ocasy zhruba ve vodorovné poloze – mnoho let muzea sauropodní dinosaury takto nezobrazovala. Je to relativně nedávno, co si paleontologové uvědomili, že sauropodi skutečně takto vypadali.

Bible o učí dinosaurech některé úchvatné věci:

A tak nepřekvapuje, že staletí po potopě je historie plná příběhů o lidech, kteří se setkali s obrovitými bestiemi, často nazývanými draky.

Co je tohle za dinosaura?

(Jsou na hrobce biskupa Bella dinosauři shunosaurus a vulcanodon?)

V knize Untold Secrets of Planet earth: Dire Dragons (Nevyřčená tajemství planety Země: Strašliví draci) spolu s digitálně zvětšenými fotografiemi rytin v katedrále v Carlisle, nabízí Vance Nelson tento pohled:

„Všimněte si, jak se na pravé straně tento tvor přesně podobná sauropodnímu dinosaurovi. Pro srovnání pod tím je vulcanodon.

„Někteří lidé si mysleli, že tvor vlevo má hlavu na konci svého ocasu. Ale bližší prozkoumání ukáže výběžky podobné hrotům vyčnívající ze špičky ocasu. Je pravděpodobné, že jde o další typ sauropoda, který se podobá shunosaurovi. Až do současnosti byl shunosaurus [jeho zkameněliny] nalezen pouze v Číně.

„Kdybychom ocas toho tvora na levé straně natáhli, všimli bychom si čtyř ocasních hrotů: dva směřují nahoru a dva obráceně. To, co by se mohlo někomu zdát jako oko, je zřejmě jen kaz v mědi, jak je to vidět i na jiných oblastech té mosazi. To, co se některým zdálo jako nepřesné zobrazení, se ve skutečnosti u těchto rytin stalo právě dalším důkazem, že lidé museli vidět živé dinosaury.“

Odkazy a poznámky

  1. Bell, P., Bishop Bell’s brass behemoths! Creation 25(4):40–44 2003, creation.com/bb. Návrat k textu.
  2. Note that there were far fewer kinds than named ‘species’, and they were also probably taken on board as juveniles, before their massive growth spurt. See Sarfati, J., How did dinosaurs grow so big? And how did Noah fit them on the Ark? Creation 28(1):44–47, 2005; creation.com/dinogrowth. Návrat k textu.
  3. For more, see: creation.com/coexistNávrat k textu.