Neočekávaná aplikace receptu na tvrdou skálu

Tas Walker
Přeložil Pavel Kábrt (kreacionismus.cz)

Wikimedia Commons/Tobias Alt

Většina lidí má dojem, že k tomu, aby se vytvořila sedimentární hornina, je třeba miliónů let. Je to spojeno s představami, které nám dává kultura současné doby. Kvůli tomuto dojmu mnoho lidi zavrhuje Bibli a její tvrzení popisující stvoření během šesti rotací Země asi před 6 000 roky.

Jenže někteří australští vědci vyvinuli nový revoluční chemický proces, který nezpevněný volný sediment promění v horninu během dní

Co to je sedimentární hornina?

Sedimentární hornina (skála), jako třeba pískovec, je složena ze zrn tmelených k sobě pojivem. Tato zrna mohou být úlomky jiných hornin, nebo minerálů jako je třeba křemen či vápenec.

Toto dramaticky ukazuje na skutečnost, že skály ke svému vzniku nepotřebují milióny let.

Chemické řešení

Nový objev je lehce využitelný k využití. Je pouze potřeba rozptýlit dva roztoky do porézního písku, zeminy nebo horniny. Roztok na bázi vody pronikne do materiálu a nahradí dosavadní tekutinu v porézním materiálu. Nebo je možné vstříknout roztoky do materiálu. Protože mají roztoky dobrou roztékavost, něco jako voda, sediment je rychle saturován. Nejsou toxické, takže nepředstavují žádné riziko pro zdraví či životní prostředí.

Jakmile se dostanou dovnitř pórů, chemikálie reagují s výsledkem vzniku krystalů vápníku na povrchu každého zrna sedimentu. Vápník stmelí zrna k sobě a dá sedimentární hornině potřebnou pevnost. Rychlost reakce může být řízena od jednoho do sedmi dnů, aby tak došlo k míře proniknutí do sedimentu dle žádané potřeby.

Protože pojivo pokrývá pouze povrch zrn, prostory mezi zrny zůstávají otevřeny. Tím pádem poréznost horniny je snížena jen trochu a proudění vody není bráněno. To pak znamená, že roztok může být aplikován několikrát na ten samý sediment a může i nadále pronikat mezi póry a přidávat další pojivo. Sediment tak může být přeměněn na téměř pevnou horninu, ve které jsou póry téměř vyplněny, což ale vyžaduje mnohonásobné aplikace a trvá to několik měsíců. Obyčejná voda nezměkčí vápenec, takže pojivové vazby mohou zůstat pevné bez omezení.Chemické sloučeniny proniknou prostory v pórech a reagují tak, že na povrchu zrn vytvoří krystaly vápníku. Když se stmelí pojivem, sediment je tvrdou skálou. Tento proces napodobuje, jak se sedimentární horniny tvoří v přírodě.

Opakovaná aplikace vyústí v další tvoření vápenatého pojiva kolem zrn. Způsob, jakým se na daném místě vysráží vápník (CIPS) napodobuje přírodní krystalizaci kolem částic, což zlepšuje stabilitu.

‘Tohle neříkejte kreacionistům’

Jedním z neočekávaných aspektů tohoto výzkumu je to, že to dramaticky ukazuje na skutečnost, že skály nepotřebují ke svému vzniku milióny let. Pro jednoho z objevitelů této metody to byl skutečný šok.

Když CMI v Austrálii poprvé o tomto objevu slyšela, napsali jsme doktorovi Ed Kucharskému, aby nám poskytl více detailů. Nedostali jsme však žádnou odpověď a tak jsme usoudili, že buď už na tomto projektu nepracuje nebo jsme použili špatnou emailovou adresu.

Představte si naše překvapení, když jsme se pak dočetli v článku publikovaném v UK o tomto procesu, kde byla o dr. Kucharském zpráva, že řekl: ‘Obdrželi jsme nějaké dotazy, které byly dost podivné. Když jsem si je prohlížel, uvědomil jsem si, že jsou od skupiny kreacionistů, kteří se snaží zpochybnit evoluční teorii Charlese Darwina. Nereagoval jsem na to. ’Klíčem je celosvětová potopa. Během této katastrofy vody potopy, proudící přes celou zemi, nanesly ohromné množství sedimentů. A ty samé vody potopy rozpustily chemikálie, které velmi rychle stmelily sedimenty v horninu. Objev australských vědců velmi mocně demonstruje, jak se mohly sedimentární horniny velmi snadno vytvořit během 6 000 let popsaných v Bibli.

Odkazy a poznámky

  1. Kucharski, E., Price, G., Li, H. and Joer, H.A., Laboratory evaluation of CIPS cemented calcareous and silica sands, Proceedings of the 7thAustralia New Zealand Conference on Geomechanics, South Australia, pp. 102–107, 1996. Zpět.
  2. Kucharski, E., Price, G., Li, H. and Joer, H., Engineering properties of sands cemented using the calcite in situ precipitation system (CIPS), Exploration and Mining Research News 7:12–14, January 1997. Zpět.
  3. Vápenecové (CaCO3) krystaly mají rozlišitelný tvar hranolů a dají se škrábat nožem. Křemen (SiO2) je tvrdší než nůž. Korály a lastury jsou z vápence, stejně jako většina krápníků v jeskyních. Vápenec je běžně bezbarvý nebo bílý, může být ale také žlutý, růžový, hnědý nebo zelený. Zpět.
  4. Thompson, P., Scientists’ spray has proven rock steady, Construction News 6737:36, 11 October 2001. Zpět.