Jistě znáte to známé rčení “pro stromy nevidí les”, kterým se chce vyjádřit skutečnost, že pro přemíru zájmu o jednotlivé detaily uniká člověku vyvážený, ucelený pohled na daný problém. U tzv. skeptiků, tedy lidí vyznávajících materialistickou víru a uznávajících pouze snahu rozmontovat vše na materiální “šroubečky a matičky”, je tento přístup podstatou jejich životní filozofie. V otázce původu vesmíru, přírody a člověka bychom mohli přístup našich milých skeptiků vměstnat do věty: “pro stvoření nevidí Stvořitele”, což by se dalo jinak vyjádřit jako: “kvůli přemíře zájmu o viditelnou, stvořenou, materiální realitu nevidí smysly neviditelného, nestvořeného, nemateriálního Stvořitele, který je původcem všech možností (stavů), hranic (zákonů) a pozic (hierarchií).” 

Pro tzv. skeptiky je typické, že neustále dokola opakují fráze typu: “Stvořitel možná je, věda neví, stejně Ho ale k ničemu nepotřebuji, i kdyby existoval.” nebo “Člověk i příroda fungují samy o sobě podle určitých zákonů a nepotřebují žádného vnějšího Hybatele.” nebo “Hypotéza Boha je pro vědu naprosto k ničemu, protože pozorovat nebo testovat můžeme stejně tak dobře i bez Něj.” apod. – Problém s touto argumentací je ale v tom, že “skeptik” nerozlišuje různé kategorie poznání (vědy) ani to, že k nim vedou velmi odlišné cesty (metodika). Je totiž potřeba důsledně rozlišovat znalost získanou opakovaným pozorováním či opakovatelným experimentováním a znalost získanou existenciální filozofickou analýzou možných příčin vzniku toho, co je možno pozorovat či testovat. 

Z hlediska vědeckého existují pouze 3 možnosti, co se týče příčiny daného systému či jevu: a) slepá nahodilost či neplánovaná shoda různých vlivů a vlastností bez ladu a skladu, b) nutnost či (libovolněkrát opakovatelný) výsledek vyvolaný působením přesných zákonitostí nebo c) úmysl či cílevědomý záměr vyvolaný dopředu rozhodnutým sledem konkrétních jevů, vlastností a zákonitostí. Pokud si “skeptik” myslí, že c) nepatří do vědy jenom proto, že zde schází neomezená opakovatelnost na požádání s minimálním vlivem pozorovatele či experimentátora, tak je na velkém omylu. Kdyby tomu tak bylo, potom bychom museli označit každodenní životy všech lidí za nevědecké či pavědecké, vědě a pokroku nepřátelské jevy! V jistém smyslu by to platilo, protože lidská svévole, přesněji zvůle, je značným nepřítelem pravého poznání a pokroku, ale není možné označit dopředu rozhodnuté sledy jevů, vlastností a zákonitostí, kterých lidé využívají ve svém každodenním životě a vztazích, za nevědecké jenom proto, že je nelze nacpat, obrazně řečeno, do zkumavky. Lidé ve svém každodenním životě ne úplně rádi experimentují a už vůbec nejednají slepě a bez rozmyslu, což je základní myšlenka slepé evoluce od molekul k člověku. Znamená to, že jsou jejich životy pavědecké, vědě a pokroku nepřátelské? Rozhodně ne! Ideální život člověka je ve skutečnosti mnohem blíže důvěrnému vztahu k osobě, orientace na předem určený význam a smysl a neochotě k rutinnímu experimentování či slepé náhodě, což je doména biblického chápání světa a života. V tomto ohledu je lidský život v ideálním nastavení ryze neevolučním jevem.

Biblické stvoření skutečně není okultismus ani esoterika, ač si to členové Sisyfa zřejmě myslí. Biblické stvoření je ve své podstatě zprávou očitého svědka o historické události stvoření světa … a bezpochyby není snadné specifický jazyk a bohatý kontext této zprávy správně dekódovat. To je ostatně problém jakéhokoliv textu nikoliv jen bible. I ty nejjasnější výroky pravdy lze totiž uměle a svévolně zasadit do chybného kontextu, pozměnit sémantiku zvolené slovní zásoby, znásilnit gramatiku … a dospět ke zcela odlišné interpretaci toho, co autor textu měl původně v úmyslu sdělit. Zažíváme to všichni takřka denně a dokonce i mezi nejbližšími lidmi v našem okolí. Bible sděluje věci natolik závažné, že je téměř nemožné pro nepozorného, roztěkaného či zaujatého čtenáře, aby ji pochopil správně. Proto se z úst skeptiků doslýcháme často nevybíravá slova na adresu bible a křesťanské víry, protože jejich chápání biblických textů postrádá elementární znalost příslušné problematiky a často i sebemenší náznaky snahy pochopit jejich původní význam a závažnost. Není tedy žádným překvapením, že tito lidé bibli haní, že ji kritizují, že se jí vysmívají … a každého, kdo by chtěl její poselství demonstrovat v paralelách a konkrétních příkladech na poli přírodních věd, nemilosrdně exkomunikují z vědecké komunity nebo rovnou zlikvidují jeho akademickou kariéru a působení na veřejnosti. 

Jinými slovy, pro skeptiky a zvláště pro ty ze Sisyfa, je příznačný panický strach z veřejné diskuse o těchto významných mezioborových, existenciálních, historických a filozofických otázkách. Proto jakékoliv výzvy a náznaky k veřejné diskusi hubí v samotných počátcích … a zvolili si k tomu maškarádní, cynické představení nazvané Bludný balvan Sisyfa. V těchto fraškoidních politických procesech tak každoročné zaútočí na někoho, kdo se odvážil na veřejnosti odhalit chybné ideologické pozadí materialismu a evoluční víry … a ozančí jej veřejně za BLBa. Poctiví vědci však takto nepostupují, pro ty je svoboda slova, otevřený dialog a vzájemný respekt víc, než vlastní kariéra.