O tzv. skepticismu ve vědě toho bylo napsáno již mnoho, pravdivého i nepravdivého. Jedním z hlavních argumentů “skeptiků” je teze o tzv. materialistickém redukcionalismu, což jednoduše znamená, že v zásadě každý jev je možné – alespoň v principu – vysvětlit jako projev výhradně materiálních příčin. Uveďme několik zajímavých příkladů. Např. lidské myšlení včetně jeho morálních a estetických soudů a reakcí je možné dle “skeptiků” vysvětlit jako produkt chemických procesů v lidském mozku … a ty zase jako produkt našich genů … a ty zase jako produkt slepé evoluce, tedy neřízených přírodních sil a miliónů let. Podobně vysvětlují materialističtí redukcionisté alias skeptici i historický původ veškeré přírody – živé i neživé – jako výhradní produkt neřízených materiálních procesů probíhajících údajně po nesmírně dlouhou dobu (milióny až miliardy let), tedy jako produkt naturalistické (materialistické) evoluce, kterou nota bene nikdy nikdo neviděl ani nezopakoval v kontrolovaných laboratorních podmínkách, což je podmínka vědeckosti č.1. 

V podstatě jsou “skeptici” lidmi, kteří popírají existenci tvůrčí, cílevědomé inteligence schopné stvořit energii, hmotu, prostor (časoprostor), život, přírodu nebo člověka a označují ji za fantaskní výplod nevzdělaných popíračů vědy a pokroku. Pro “skeptiky” je inteligence (mysl, vědomí i svědomí) jen jedním z projevů neživé hmoty, která se, jak říká evolucionista a katolický kněz Marek Orko Vácha, (sama od sebe) vytančila za milióny let do podoby člověka … tudíž představa, že by zde existovala věčná, Božská inteligence nezávislá na hmotě a schopná hmotu vytvořit nefyzikálními informačními procesy, je považována za přímé popření novověké vědy a pokroku. Jenže právě přesně to říká bible ve svém úvodu, v 1. knize Mojžíšově zvané Genesis. Věčný Stvořitel promlouval a komunikoval a následkem toho vznikla ve velmi krátkém čase (v řádu dnů z hlediska pozemského pozorovatele) veškerá materiální i nemateriální realita, plně zformovaná a dokonale funkční bez potřeby jakéhokoliv dalšího dotváření či vývoje. Je to bláznovství a pavěda? Nikoliv, jen se to nevejde do mentální a hodnotové klece materialismu a evolucionismu. Poctivá věda však s tímto biblickým konceptem žádný konflikt nespatřuje, právě naopak nalézá v něm potvrzení vědecké metody a rozšíření vědeckého myšlení za hranice materialismu a ateismu.

Jenže to “skeptika” nezajímá, ten se totiž bezmezně oddal víře, že vše má v zásadě velmi primitivní (narozdíl od bible, která tvrdí, že naopak velmi komplexní) a hlavně materiální příčiny, které prý “nevědečtí” lidé nevidí, protože nemají všechny ty laboratoře a super měřáky, dalekohledy a mikroskopy, takže si pak vše vysvětlují “primitivisticky”, což v řeči “skeptiků” znamená “pobožně” jako zázračný výtvor nadlidsky inteligentního božského Stvořitele. To je ale velké nedorozumění a nepochopení podstaty problému na straně “skeptiků”. Oni údajně “nevědečtí” lidé (ať už jsou to špičkoví vědci nebo naprostí laikové) se totiž podle „skeptiků“ odkazují na moudrého “Stvořitele” jenom proto, že něco neumí vysvětlit, samozřejmě materialisticky. To však velký omyl! (mimochodem materialistické/naturalistické vysvětlení je jediné vysvětlení, které skeptici uznávají, ať se jedná o vysvětlení jakéhokoliv jevu). Ve skutečnosti se na něj odkazují především proto, že CHÁPOU principiální omezení materialismu a rovněž skutečnost, že např. informační věda prokázala vědeckými metodami do velkých detailů existenci a chování informačních a jazykových systémů, které jsou z vlastností materiálních nosičů těchto informací principiálně neodvoditelné, tzn. že instruktivní jazykově kódované informace nemají materiální příčinu a platí to zcela obecně.

Již tento samotný vědecky ověřený fakt popírá jeden z hlavních pilířů materialistické arogance skeptiků a celého spolku Sisyfos. Druhý podobně silný a nezpochybnitelný argument proti neomezené platnosti materialismu a evolucionismu ve vědě je teze o nezjednodušitelné složitosti, který velmi úzce souvisí s teorií dizajnu, což je mimo jiné seriózní vědecká teorie vyučovaná na světových univerzitách. Ve zkratce, tento argument spočívá v tom, že veškeré úmyslně naplánované funkční systémy mají jistý minimální počet základních konstrukčních prvků (součástek), ze kterých je možné je úspěšně sestavit. Pokud by Vám chyběla byť jen jediná součástka z tohoto funkčního jádra systému, nefungoval by a dokud byste tuto chybějící součástku neumístili na přesné místo, byl by systém s největší pravděpodobností zcela nefunkční resp. nebyl by schopen vykonávat funkci, kvůli které byl navržen a sestaven. Např. automobil. Má-li automobil vykonávat funkci přemisťování člověka či nákladu z místa A do místa B, potřebuje motor (pohonnou jednotku), volant (měnič směru jízdy), převodovku (přenos síly motoru na kola), kola (převod rotace na translaci), podvozek (stabilní nosnou konstrukci) a brzdy (schopnost v případě potřeby zabrzdit nebo obecně změnit rychlost pohybu). Odeberte jakoukoliv uvedenou součástku a automobil bude prakticky nepoužitelný nebo smrtelně nebezpečný. Samozřejmě můžete ještě přidat sedačky, potahy sedaček, polstrování, klimatizaci, okna, audio aparaturu a spoustu dalších doplňků, které komfort i bezpečnost jízdy zvyšují, ale nejsou nezbytně nutné pro plnění základní funkce automobilu, kterou je přesun z místa A do místa B. Pokud bychom chtěli uvést příklad z lidského těla, vypadalo to by to dost podobně. Mnohé části v lidském těle jsou tzv. vitální, tj. životně důležité, prostě se bez nich neobejdete. Např. srdce a cévy, plíce, mozek a mícha, žaludek a trávicí soustava, imunitní systém a další … odeberte jakoukoliv z nich a tělo téměř okamžitě přestává fungovat a nastává smrt a rozklad (návrat do prachu Země, jak se říká na pohřbech často i v případě ateistů). Vedle toho je spousta jiných částí těla, bez kterých lze přežít nebo žít nějakým způsobem omezeným životem. Např. bez ucha, oka nebo vlastů lze přežít i z dlouhodobého hlediska, stejně tak lze žít s nejrůznějším postižením svalů, kostí, nervů, imunitního systému atd. nejsou tedy životně nezbytné, důležité ano, ale ne nezbytné. V podstatě všechny živé systémy vykazují tuto tzv. nezjednodušitelnou složitost, která je ovšem evolučně nevysvětlitelná a popírá definitivně jakoukoliv představu postupného, dlouhodobého vývoje od nefunkčního k funkčímu, od simplexního ke komplexnímu nebo od neživého k živému, jak tomu věří právě „skeptici“.

Nejen z tohoto závažného a objektivního důvodu je nutné říci, že veřejné dehonestování, nesmyslné nálepkování a blokování veřejné i odborné diskuse organizací Sisyfos v otázce původu vesmíru, života a člověka je medvědí službou nejen vědě, ale i celé naší společnosti. Místo přesného vymezení pojmů, poctivého vykolíkování omezené platnosti materialistické filozofie, představení nematerialistických oborů exaktní operační vědy (např. již zmíněné informační vědy, bioinformatiky, lingvistiky, teorie průmyslového dizajnu a řady dalších oborů), přiblížení a posílení mezioborového dialogu mezi tradiční křesťanskou spiritualitou a přírodními vědami atd,, se členové spolku Sisyfos uchýlili k paušálnímu dehonestování všeho, co nemá materialistické vysvětlení, na které jsme byli zvyklí ještě docela nedávno – za komunistické diktatury … a čehož začínáme být svědky znovu a opět i v 21. století.

Je to smutné, protože zde se skutečně nejedná o spor mezi vědou a vírou, ale mezi vírou a vírou – materialistickou a nadmaterialistickou – resp. o spor mezi vědou a vědou, vědou, která neuznává nic než materiální jevy a příčiny a vědou, která potvrzuje dnes a denně, že je možné exaktně studovat, pozorovat a měřit i nemateriální jevy a příčiny – např. ty informační. Musíme tedy s lítostí konstatovat, že “vítězné” tažení skeptiků proti biblickému poselství o stvoření resp. proti všem tezím o inteligentním původu světa, ve skutečnosti vůbec není vítězné, ale dětinské a hlavně vědecky značně pochybné.