Peter M Murphy

(Kreacionismus.cz)

Obrázek 1 Otázka o původu života se nemůže vyhýbat pravdě navždy.

Společnost hledající původ života (The Origin of Life – OoL) má ambice objevit chemickou evoluci neboli abiogenesi. Je to vlastně předpokládaný scénář historie probíhající materialisticky od neživých chemikálií až k buněčnému životu, který zahrnuje jak genetiku tak i metabolismus. Propast mezi jejich ambicemi a skutečným původem života (OoL) je však obrovská. Jak to jeden vůdčí profesor chemie shrnul v roce 2010:
“Původ života na Zemi je pořád ještě tajemstvím, jedním z největších tajemství současné vědy. … Naše neznalost původu života je hluboká—nejde jednoduše jen o pár drobných chybějících detailů ohledně mechanizmu… Tato neznalost nevyrůstá pouze z experimentálních obtíží prebiotické chemie, je totiž povahy pojmové, protože ani na papíru nejsme schopni přijít na to, jak tohle všechno mohlo vzniknout.” Právě vědci dovedou být jeden druhému těmi nejtvrdšími kritiky. Kritizují výzkumy a teorie druhého vědce, napadají neprokázané domněnky, slabou experimentální metodu, nedostatečnou analýzu získaných dat a neoprávněné závěry. My můžeme přijímat sprchu kritiky v oblasti OoL, kterou na sebe jednotliví vědci vylévají, aniž bychom přijímali jejich nekompletní důkazy, které tito vědci nabízejí pro své vlastní, materialistické konkurenční hypotézy pro původ života (OoL). I když jsem osobně na těchto konferencích nebyl přítomen, jsou práce z těchto konferencí dobře zdokumentovány v recenzované literatuře a na webových stránkách těchto konferencí.2 Konference v roce 2014 (OQOL2014) v Japonsku otevřela šest otázek kolem vzniku života, vybraných z celkem patnácti otázek na online fóru. (Viz níže Tabulka 1).

Tolik výzkumu s tak malým pokrokem

První zasedání na OQOL2014 se soustředilo na otázku “Proč je vlastně původ života pořád takovou záhadou?” Tahle OQOL vytrvale zůstává. Na konferenci v roce 2009 byla jedna ze zvažovaných otázek právě tato, proč výzkum v oblasti OoL “příliš nepokročil od původních pokusů Stanley Millera [padesátá léta]”.2 V roce 2001 Lahav et al. dochází k závěru, že “po téměř 50 letech moderního výzkumu neexistuje žádný model původu života”

Tabulka 1. Otevřené otázky kolem původu života na konferenci OQOL2014 (Japonsko).

Nedostatek pokroku v otázkách vzniku života je šokujícím přiznáním, zvláště když tuto situaci srovnáme s ohromujícím a impozantním pokrokem v operační vědě během minulých sedmi desetiletí.

I když to nebylo nějak rozsáhle na konferenci OQOL2014 diskutováno, je samo objevení se života běžným tématem společnosti pro vznik života (OoL). Objevení se je vlastně myšlenka, že uspořádanost, pospojitost a složitost (které na mikroskopické úrovni nepozorujeme) mohou vzniknout na makroskopické úrovni daleko od rovnováhy. Výzkum pokračuje tak, aby se zjistilo, jak lze pomocí přírodních zákonů, nadřazených přírodním složitým systémům, vysvětlit, jak se biologie a biochemie objevila z chemie a fyziky.

Výzkum, jak se tyto věci objevily, je veden v oblasti OoL (Původ života) shora dolů i zdola nahoru. Výzkum shora dolů hledá důkazy pro nalezení postupně se vyvíjejícího nejjednoduššího předka moderního buněčného života až k prvnímu ‘živému’ tvoru, často nazývanému LUCA (Last Universal Common Ancestor – Poslední univerzální společný předek). Výzkum zdola nahoru usiluje o pochopení, jak neživé anorganické chemikálie vytvořily všechny ty biochemické polyméry, nutné pro život, a jak se tyto materiály samy od sebe zorganizovaly do posledního univerzálního společného předka (LUCA).

Prigogine zkoumal objevení se a nerovnovážnou termodynamiku “uspořádanosti z fluktuací”, a za to dostal Nobelovu cenu za chemii v roce 1977.Druhé zasedání na OQOL2014 se soustředilo na otázku “Jak mohou prebiotické podmínky vytvořit uspořádané sekvence aminokyselin či mononukleotidů?” Proteiny, enzymy, RNA a DNA jsou základními biopolyméry veškerého života. Život vyžaduje mnoho identických kopií biopolymérů s přesně uspořádanými sekvencemi stovek až tisíců aminokyselin v enzymech, a milióny až miliardy mononukleotidů v DNA. Výzkum OoL nepřinesl žádný důkaz nebo i jen přijatelné vysvětlení pro vznik uspořádaných polypeptidů nebo polynukleotidů procesem abiotické syntézy, ba ani jen několik desítek dlouhých biomonomérů.

Nedostatek pokroku v otázkách vzniku života je šokujícím přiznáním.

Jedním z vysvětlení, proč nemáme mezistupně od čistých chemikálií až k ‘životu’ je, že rané metabolické cykly nebo genetické replikátory při vznikání života (OoL) “pozřely /sežraly či vytrávily/ důkazy”.

Koncentrace jednotlivých organických a biochemických sloučenin je v živých buňkách obrovsky vysoká. Výzkumníci zabývající se OoL (původem života) mohou jen spekulovat, jak lipidové váčky mohly fungovat něco jako buněčné části pro vygenerování potřebných chemických látek života pro dosažení koncentrací nutných pro objevení se samotného života (OoL).

Předefinování pojmu život?

Závěrečné zasedání OQOL2014 se zabývalo (1) umělým životem a (2) univerzálními vlastnostmi života. V komunitě OoL neexistují žádná široce přijímaná kritéria pojmu ‘život’. Navrhované požadavky, které by vymezovaly život od neživého, se pohybují od silně omezujících až po značně rozlehlé.

Teorie, která předpovídá vlastní nedostatek důkazů, opustila oblast vědy.

Vědci a filozofové lpící na naturalistických a materialistických předpokladech nevysvětlili vznik života (OoL). Jejich scénáře zůstávají dosti mlhavé kvůli tomu, aby mohly být přijaty, ale aby neriskovaly falzifikaci, tak nejsou ani zevrubné ani detailní. Obhájci biblické zprávy o stvoření v Genesis nesmí být při debatách o tématech OoL naivní. Je to jako když z deseti možností vyberete jednu a tuto jednu z oněch dalších materialistických vysvětlení či teorií či otevřených otázek o původu života (OQOOL) vyřadíte ze hry, tak další materialistické scénáře zůstávají a zřejmě získají důvěru. Vezměme například otázku ‘kde vznikl život?’, pak obhájce zde přitahují hlubokomořské termální jícny, mimozemské zdroje (panspermie) a Darwinova ‘malá teplá jezírka’. Každá tato skupina poskytuje cennou a solidní kritiku svých odpůrců. Kreacionisté by měli tyto kritiky používat moudře, aby nezůstal prostor pro žádné důvěryhodné schéma abiogenese. Protože stvoření Bohem neprocházelo žádnou dlouhou evoluční historií zahrnující chemická a biochemická přechodná stádia až ke vzniku živých organizmů, musejí se všechna vysvětlení vzniku života (OoL) nakonec prokázat jako nepravdivá, použijeme-li na ně standardní a konzistentní známé vědecké zákony.

V matematice se pravdivost nějakého tvrzení, založeného na ‘nepřímém důkazu’, prokazuje tak, že se (1) předpokládá, že tvrzení je chybné, a (2) že se ukáže, že vede ke sporu. Špičkový výzkum v 21. století nadále vytrvale vede k poznání, jak obtížné (spíše nemožné) bude zodpovědět desítky otevřených otázek (OQOL) pomocí naturalistického a materialistického světového názoru. Některé vědecké disciplíny uznávají inteligentní příčiny, jako je třeba oblast hledání mimozemské inteligence (SETI), dále archeologie, kryptografie a forenzní věda. V těchto oblastech, jakmile všechna možná přirozená vysvětlení pro jejich pozorování a fakta jsou eliminována, musí nastoupit nějaké jiné vysvětlení. Jak se budou i nadále během času hromadit otevřené otázky o původu života (OQOL), ohromné trhliny ve vysvětlování, jak se pouhé chemikálie staly buněčným životem, ukážou falešný předpoklad o stvoření bez Boha a v rozporu s biblickým zjevením.

Odkazy a poznámky

  1. Luisi, P.L. and Ruiz-Mirazo, K., Open questions on the origins of life: introduction to the special issue, Origins of Life and Evolution of Biospheres 40(4–5):353–355, 2010. Zpět.
  2. Websites for recent OQOL conferences, accessed 25 July 2014: Sicily 2006: plluisi.org, Spain 2009: astrobiology.com, Leicester UK 2012: physics.le.ac.uk, Japan 2014: lifephys.dis.titech.ac.jp, Japan 2014: proposed OQOL: lifephys.dis.titech.ac.jp. Zpět.
  3. Lahav, N., Nir, S. and Elitzurb, A.C., The emergence of life on Earth, Progress in Biophysics & Molecular Biology 75:75–120, 2001. Zpět.
  4. Prigogine, I., Nicolis, G. and Babloyants, A., Thermodynamics of evolution, Physics Today 25:23–28, 1972. Zpět.
  5. Luisi, P.L. and Chessari, S., On evidence: the lack of evidence for prebiotic macromolecular synthesis, Origins of Life and Evolution of Biospheres 42:411–415, 2012. Zpět.
  6. Sivertsen, W.I., The origin of life (again)J. Creation 10(1):8, 1996. Zpět.
  7. Swee-Eng, A., The origin of life: a critique of current scientific modelsJ. Creation 10(3):300–314, 1996. Zpět.
  8. Murphy, P.M., Understanding the origin of homochirality in amino acids and polypeptides, CRSQ 50(2):78–88, 2013. Zpět.
  9. Hazen, R.H., Origins of Life, The Great Courses, 2005, thegreatcourses.com, accessed July 2014. Zpět.
  10. Pereira de Souza, T., Steiniger, F., Stano, P., Fahr, A. and Luisi, P.L., Spontaneous crowding of ribosomes and proteins inside vesicles: A possible mechanism for the origin of cell metabolism, ChemBioChem 12:2325–2330, 2011. Zpět.
  11. van Hateren, J.H., A new criterion for demarcating life from non-life, Origins of Life and Evolution of Biospheres 43:491–500, 2013. Zpět.