Michael J. Oard
Přeložil Jakub Haver a Pavel Kábrt (kreacionismus.cz)

Obrázek 1. Hornina z Larry Island, Ontario, Kanada, o které se předpokládá, že pochází z dávné doby ledové před více než 2 miliardami let. Škrábance na povrchu skály pocházejí z prudké doby ledové po Potopě.

V roce 1961 Drs. Whitcomb a Morris vydali knihu The Genesis Flood (Potopa podle Genesis)1 ve které ukázali, jak příznivý je pro globální Potopu v Genesis celkový obraz geologie. Od té doby ji napadalo mnoho světských vědců. Otázky se převážně týkaly krátkého časového rámce podle těsných chronologií v Genesis 5 a 11 . Během let kreacionističtí vědci poskytli na tyto námitky přijatelné odpovědi v knize Creation Answers Book (Odpovědi ke stvoření).2 Také další práce poskytly důkladné odpovědi na geologické otázky.3 Přesto zůstávají některé otázky dosud nezodpovězené.

Dávné doby ledové?

great… I just want be honest… anyway I wanna make the decision today

Jednou z naléhavých otázek vědy o Zemi jsou ‘pradávné doby ledové.’ Na základě znaků, které vidíme na povrchu země, přišla skutečně záhy po Potopě velmi prudká doba ledová.4,5 Tuto dobu ledovou však nezahrnujeme do tohoto článku. Představa ‘dávných dob ledových’ pochází z jistých hornin, nalezených v útesech po celé zemi. Horniny byly na první pohled podobné horninám a vlastnostem, které jsou viděny dnes kolem ledovců.

Světští vědci datují tyto pradávné ledové doby do čtyř hlavních období svého příběhu o historii Země. Jejich nejstarší ‘doba ledová’ měla probíhat před více než 2 miliardami let a ta poslední před asi 280 miliony let. Říkají, že některé z těchto ledových dob byly natolik drsné, že pokryly většinu, ne-li celou Zemi. Tato myšlenka je známá jako ‘sněhová koule Země’ a je založena na horninách, o kterých se domnívají, že byly naneseny v tropickém oceánu.

Ukázalo se, že všechna ložiska byla uložena v oceánských vodách.

Jedním z hlavních problémů myšlenky sněhové koule Země je to, že odrazivost bílého sněhu by mohla ochladit Zemi zhruba o 100 stupňů Celsia, což je hodně pod bodem mrazu a stav by byl pravděpodobně trvalý. Sekulární vědci si uvědomují, že tání zmrzlé planety je vážnou námitkou. Přišli s nějakými za vlasy přitaženými nápady, jen aby její roztání vysvětlili. Je zajímavé, že když zkoumám námitky vůči Bibli, obvykle zjistím, že takové výzvy jsou výzvami i pro světské vědce. Často jsou výzvy pro světské vědce dokonce ještě těžší, jako je příklad sněhové koule Země.

Jaké jsou důkazy v horninách o těchto starověkých ledových dobách? Za prvé, horniny vypadají jako ztvrdlé ledovcové úlomky, složené z hornin všech velikostí, obklopené malými částicemi, jako je písek (obrázek 1). Tato nalezená ložiska pokrývají rozlohu desítek tisíc, někdy i více než 100 tisíc km2. Za druhé, horniny mají někdy podobné vlastnosti jako ledovcové oblasti dnes, poškrábané skály, poškrábaná podloží (obrázek 2) a větší horniny v pohybu mezi pásky jemných sedimentů.

Obrázek 3. Suť sesuvu půdy jižně od řeky Stillaguamish, Washington, USA.

Ukazují tyto rysy vždy na zalednění?

Hlavním problémem je, že tyto rysy, které sekulární vědci považují za znaky starověké doby ledové, mohou být vytvořeny i jinými procesy. Dokonce na to i několik sekulárních vědců poukázalo,6 ale byli ignorováni.

Různé typy sesuvů mohou vytvářet všechny znaky, používané jako ‘důkaz’ starověkého zalednění.7Sesuvy mohou kopírovat ledovcový vzhled hornin a jemných částic (obrázek 3). Při sesuvech půdy mohou horniny poškrábat skály, jak se o ně horniny odíraly. Sesuvy půdy mohou také poškrábat podloží, jak se lavina pohybuje přes tvrdou horninu. Sesuvy půdy mohou také způsobit, že se horniny vnoří do jemně zrněných vrstev sedimentů. Ke stejnému závěru došli i jiní kreacionističtí vědci.8

Důkaz, že sesuvy poškrábou horniny, je prokázán ložiskem dávného sesuvu na vrcholu pohoří Gravelly Mountains, jihozápadní Montana. To vykazuje znaky podobné ledovcům, totiž velké horniny obklopené jemnějšími sedimenty (obrázky 4 a 5), poškrábané podloží (obrázek 6) a poškrábané kameny.

Obrázek 4. Svršek sesuvu půdy pohyblivého povrchu Gravelly Range, jihozápadní Montana, USA (severní pohled).

Potopa způsobila sesuvy půdy

Obrázek 5. Poškrábaný balvan z dobře zaobleného křemence v jemněji zrnitých sedimentech, na místě z obr. 4.

Současné sesuvy půdy jsou malé, zatímco sutiny, o kterých se tvrdí, že pocházejí z údajných dávných dob ledových, pokrývají někdy obrovská území. O jednom takovém vyhlašovaném ložisku z doby ledové v Jižní Africe se věřilo, že pokrylo většinu země. Toto tvrzení je založeno na rozptýlených výchozech.

Skály vypadají jako ztvrdlé ledovcové úlomky skládající se z hornin všech velikostí.

Jak mohou být tyto rozsáhlé sesuvy půdy vysvětleny v rámci biblického pohledu na svět? Drtivá většina zemských sedimentárních hornin byla nanesena Potopou.1Takže tato ložiska ‘doby ledové’ pocházejí z Potopy podle Genesis. V té době by nemohlo dojít k žádnému velkému nahromadění sněhu a ledu. Vody Potopy by byly příliš teplé díky ‘protrženým studnicím propastí velikých’ a bohaté vulkanické činnosti.

Nicméně, Potopa byla globální a může zahrnovat velkou část většiny těchto ložisek dávné doby ledové,7 a to způsobilo obrovské sesuvy půdy. To by byla ta místa Potopy, kde se nahromadily velmi silné sedimenty. Kvůli zvedání krajiny nebo zemětřesení by sedimenty rychle sklouzly a rozložily by se na velkém území. To by se dalo přirovnat k dalším sedimentárním vrstvám, které se někdy dají vysledovat na stovkách či dokonce několika tisících kilometrů.

Obrázek 6. Poškrábané skalní podloží ze sesuvu na vrchu Gravelly Range, jihozápadní Montana, USA. Všimněte si úlomků sesuvu na fotografii vpravo dole

Ložiska jsou důkazem, že tyto vrstvy uložila Potopa. Jak se ukázalo, téměř všechna ložiska byla uložena ve vodách oceánu, což je přesně to, co očekáváme od Potopy.

Myšlenky na závěr

Studium otázky starověkých dob ledových ve vztahu k biblickému stvoření nám ukazuje způsob, jak můžeme přistupovat k dalším otázkám, a to tak, že nejprve shromáždíme fakta a odfiltrujeme podjatosti. Často zjistíme, že námitka, předložená světskými vědci, je problémem také pro ně.

Nejvíce zjišťujeme, že většinou námitky budí Potopa nebo rychlá doba ledová po Potopě. Je důležité mít na paměti, že naše informace o Potopě a době ledové mohou být neúplné. Obrovský rozsah globální Potopy a doby ledové mohl způsobit jedinečné události a vedl k unikátním vlastnostem. Zjistil jsem, že navrácení Potopy do historie Země obvykle zajistí rozumné odpovědi na námitky.

Odkazy a poznámky

  1. Whitcomb, J.C. Jr., and Morris, H.M., The Genesis Flood, Baker book House, Grand Rapids, MI, 1961. This book makes no acknowledgement of an ice age, but was instrumental in whetting the author’s appetite to dig deeper into the subject. Návrat k textu.
  2. Batten, D. Catchpoole, D., Sarfati, J., and Wieland, C., The Creation Answers BookCh. 16, 6th edn, Creation Book Publishers, Powder Springs, GA, 2014; creation.com/cab Návrat k textu.
  3. Oard, M. and Reed, J.K., Rock Solid Answers: The Biblical Truth Behind 14 Geological Questions, Master Books, Green Forest, AR, 2009. Návrat k textu.
  4. Oard, M.J., Frozen in Time: Woolly Mammoths, the Ice Age, and the Biblical Key to Their Secrets, Master Books, Green Forest, AR, 2004. Návrat k textu.
  5. Oard, M.J., What caused the Ice Age? Creation 36(3):52–55, 2014. Návrat k textu.
  6. Schermerhorn, L.J.G., Late Precambrian mixtites: glacial and/or nonglacial? American Journal of Science 274:673–824, 1974. Návrat k textu.
  7. Oard, M.J., Ancient Ice Ages or Gigantic Submarine Landslides? Creation Research Society Books, Chino Valley, AZ, 1997. Návrat k textu.
  8. Molén, M., Diamictites: Ice-Ages or gravity flows? in: Walsh, R.E. and Brooks C.L. (Eds.), Proc. 2nd Intl Conf. Creationism (ICC), Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp. 177–190, 1990; Austin, S.A. and Wise, K.P., The pre-Flood/Flood boundary as defined in Grand Canyon, Arizona and eastern Mojave Desert, California, in: Walsh R.E. (Ed.), Proc. 3rd Intl Conf. Creationism (ICC), Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp. 37–47, 1994; Sigler, R. and Wingerden, V., Submarine flow and slide deposits in the Kingston Peak Formation, Kingston Range, Mojave Desert, California: evidence for catastrophic initiation of Noah’s Flood, in: Walsh, R.E. (Ed.), Proc. 3rd Intl Conf. Creationism (ICC), Creation Science Fellowship, Pittsburgh, PA, pp. 487–501, 1998. Návrat k textu.