Nemineralizované dinosauří kosti jsou problémem pro stáří v miliónech let

Paul Price
Přeložil M. T., editoval Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

Publikováno: 20. října 2015 (GMT+10)
Rekonstrukce hlavy nejsevernějšího známého dinosaura, druhu Ugrunaaluk kuukpikensis. (Image courtesy Hirotsugu Mori et al.)

“ Došlo-li opravdu k Noemově Potopě, pročpak nevidíme žádné důkazy o ní?” mohl by se zeptat skeptik. V dnešní éře dezinformací šířených hromadnými sdělovacími prostředky dorážejí lidé s podobnými otázkami na věřící v Bibli denně. Odpověď je takto prostá: důkazy o Noemově Potopě jsou všude, ale o těchto faktech hlavní proud světských informačních zdrojů nereferuje jako o faktech pro Potopu. Nedávný článek Associated Pressu publikovaný na webu listu Guardian nám poskytuje zase další dokonalý příklad toho, jak může být důkaz před zraky široké veřejnosti skryt a prezentován zcela nečestným způsobem.

Liscombovo paleontologické naleziště je ve formaci Prince Creek na severní Aljašce. Zpráva vědeckého týmu, který pracuje na vykopávkách v této oblasti, podrobně referovala o tom, co považují za nový druh hadrosaura (kachnozobého dinosaura), kterého pojmenovali Ugrunaaluk kuukpikensis. Byl nazván “saurolophine”, což znamená zástupce podčeledi Saurolophinae, která zahrnuje rod Saurolophus. Agentura AP (Associated Press) okamžitě zveřejnila online článek o zmíněné zprávě.1 Ale, co je zajímavé, byl pominut jeden velmi důležitý detail: kosti nejsou fosilizované!

Tady je výňatek z původní zprávy:

Takže, říkají-li vědci, že pro kosti je “typické … že nejsou mineralizované,” mají na mysli, že nemáme co dělat s fosiliemi, nýbrž poměrně ‘čerstvými’ dinosauřími kostmi.

Pozůstatky hadrosaurida jsou téměř zcela rozpadlé, vykazují malé známky zvětrání, poškození predátory či podupání, a typické pro ně je, že nejsou rozdrcené a ani mineralizované (Fiorillo et al. 2010; Gangloff and Fiorillo 2010).2 [zvýraznění dodáno]
Mineralizace odkazuje na nejběžnější proces fosilizace, kdy jsou mezery v kostech vyplněny nerosty a zbytky zkamení. Takže, říkají-li vědci, že pro kosti je “typické,… že jsou nemineralizované,” mají na mysli, že nemáme co dělat s fosiliemi, nýbrž poměrně ‘čerstvými’ dinosauřími kostmi (i přes různé slovíčkaření ohledně definice ‘fosilie’ ). Člověk by si mohl myslet, že tahle informace by stála za zmínku! Ale v naprostém rozporu s tím referoval článek AP o nálezech takto:
Ve vědecké zprávě zveřejněné v úterý docházejí autoři k závěru, že zkamenělé kosti nalezené blízko řeky Colville na Aljašce patří vzácnému druhu hadrosaura …1 [zvýraznění dodáno]
Nejenže se tedy fakt, že nebyly fosilizovány, do článku nedostal, ale vlastně se tam nepravdivě konstatuje, že kosti fosilizovány byly. Můžete si být jisti, že téměř nikdo z lidí, kteří četli onen online článek, si neudělá čas, aby se vrátil a zkontroloval jeho přesnost s původně zveřejněnou zprávou. Bylo by rovněž naivní předpokládat, že toto je ojedinělý případ. Předem vytvořené názory lidí jak v akademických kruzích tak ve sdělovacích prostředcích způsobují, že tito lidé překrucují a misinterpretují důkazy, pokud se nehodí do jejich darwinistického světonázoru, který je a priori předpokládán, jde-li o interpretaci nálezů na tomto poli.

Toto paleontologické naleziště bylo objeveno geologem Robertem Liscombem roku 1961, jak se píše v článku AP. Článek pokračuje, “Liscomb si myslel, že kosti pocházejí ze savců. Asi dvě desetiletí zůstaly v depozitáři, než kdosi určil, že pocházejí z dinosaurů …”1 Tohle je sice pravda, ale opět je pominuta podstatná skutečnost, proč tyto fosilie byly původně považovány za savčí. Liscomb předpokládal, že se jedná o nedávné bizoní kosti, protože nebyly fosilizovány.3 Předpoklad, že musí jít o nedávné uloženiny, byl tak silný, že to trvalo 20 let, než byly identifikovány správně. Proč článek nedal svým čtenářům ani nejmenší stopu, aby pochopili tento důležitý zádrhel?

Zachovány díky silným mrazům?

Zde by mohli, jak se zdá, oponenti namítnout: jelikož byly tyto kosti nalezeny zmrzlé, nemohly k jejich zachování přispět nízké teploty? I když by se dalo debatovat o tom, zda by pouhý mráz mohl uchovat nefosilizované kosti po tak dlouhou dobu, nemá tato debata zde smysl, protože tato oblast měla v době, kdy tu dinosauři žili, mnohem teplejší podnebí.1 Článek AP dokonce uvádí citát jednoho z autorů zprávy, který zní, “Tehdy tam určitě nepanovalo arktické podnebí jako dnes— průměrná roční teplota činila patrně pět až devět stupňů.”1 Vědci nicméně poznamenali, že toto podnebí bylo patrně odlišné od podnebí tropického, ve kterém se podle obecného přesvědčení dinosaurům nejlépe dařilo.

Dokonce i za těch nejideálnějších podmínek by se totiž na základě chemických zákonů během předpokládaných závratně dlouhých období takové čerstvé nefosilizované kosti dávno rozložily a zmizely.

Uvážíme-li, že autoři uvádějí stáří tohoto paleontologického naleziště na zhruba 69 milionů let, jak mohly tyto kosti přežít nefosilizované? Zdá se, že se nikdo neodvažuje podobnou otázku ani předložit, natožpak navrhnout nějaké uspokojivé odpovědi. Dokonce i za těch nejideálnějších podmínek by se totiž na základě chemických zákonů během předpokládaných závratně dlouhých období takové ‘čerstvé’, nefosilizované kosti dávno rozložily a zmizely.

Podobné skutečnosti se v poslední době vynořují znovu a znovu s tím, jak jsou nalézány v dinosauřích kostech červené krvinkyměkké, pružné tkáněproteiny a DNA nad čímž vědecký svět žasne. Avšak místo aby prostě připustili, že podobné důkazy jsou v rozporu s jejich světonázorem, neustávají evoluční vědci vymýšlet stále nová východiska z tohoto nepříjemného problému. Nejnovějším takovým pokusem je tvrzení, že tyto buňky mohl uchovat roztok bohatý na železo (vyvráceno v CMI článku Dinosauří měkká tkáň)—ačkoli nejsou známky toho, že by k tomuto vysvětlení sahali vědci v případu hadrosauřích kostí.

Nálezy vysvětluje Potopa

Třebaže je evoluční komunita bezmocná, má-li vysvětlit, jak mohly zůstat dinosauří kosti nefosilizované po neobyčejně dlouhé věky, nepředstavují tyto důkazy žádný problém pro biblického kreacionistu. Klíč k celé záhadě přitom obsahuje už původní zpráva: “Stav paleontologického naleziště svědčí o události spojené s masovým vymíráním spojeným s nánosy naplavenými mimo koryta řek (Gangloff a Fiorillo 2010), k čemuž mohlo dojít v důsledku rychlého tání sněhu na tehdejším pohoří Brooks Range, které se tehdy zvedalo k jihu (Fiorillo et al. 2010).”4

Takže máme co dělat s tímto: byly nalezeny ‘čerstvé’ dinosauří kosti, které, jak se zdá, byly uloženy během potopy, která zabila naráz spoustu zvířat. To dokonale zapadá do toho, co bychom očekávali, je-li Bible historicky pravdivá. Noemova Potopa vysvětluje tato fakta!

Ale v tomto případě katastrofa nepohřbila zdechliny okamžitě, na rozdíl od mnoha dinosaurů, jak je vidět z jejich polohy při smrti. Bouřlivé vody těla spíše roztrhaly, jak je patrné z toho, že “ostatky jsou zcela rozkouskované,” tj. kosti byly všechny odděleny od sebe v kloubech.

Je jasné všem, jejichž mysli nejsou zatemněny dogmatem o dlouhých časových úsecích, že poměrně krátké dějiny Země, jak o nich referuje Bible, jsou mnohem více v souladu s nálezy než názory zastávané dnešním establishmentem.

Podobné články v angličtině

Pro další četbu v angličtině

Videa v angličtině k tomuto tématu

Odkazy a poznámky

  1. Fossils of new duck-billed, plant-eating dinosaur found in Alaska, theguardian.com, 22 September 2015. Zpět.
  2. Mori, H. et al., A new Arctic hadrosaurid from the Prince Creek Formation (lower Maastrichtian) of northern Alaska, Acta Palaeontologica Polonica, in press, available online 22 September 2015 | doi:10.4202/app.00152.2015.  Zpět.
  3. Helder, M., Fresh dinosaur bones foundCreation 14(3):16–17, 1992; creation.com/fresh-dinosaur-bones-found. Zpět.
  4. Mori, H. et al., A new Arctic hadrosaurid from the Prince Creek Formation. Zpět.