Může nás evoluce v budoucnu ochránit před chorobami?
Snad každý se dnes obává o své zdraví i o zdraví svých blízkých. Přirozeně, žijeme ve světě, kde nám hrozí mnohem více nebezpečí než bezpečí, chorob než zdraví, chudoby než bohatství, osamělosti než blízkosti. Díky evoluci prý dnes už život není tak těžký jako kdysi, kdy se údajný předchůdce člověka potácel na půl cesty mezi zvířetem a člověkem. Alespoň tak se to učí naše děti ve školách. Nabízí se otázka: “Zasáhne evoluce znovu v náš prospěch nebo naopak způsobí náš definitivní zánik? Můžeme tomu jako lidstvo nějak pomoci?”
Strach ze smrti a čekání na evoluci, která by zasáhla v prospěch lidstva v době koronavirové, to samozřejmě ani zdaleka není problém způsobený samotným virem. Problém smrti, potažmo víry v evoluci, je daleko starší a hlubší, než si dovedeme vůbec představit. Víra v moc přírodních živlů a milióny let je totiž v lidech zakořeněná mnohem více, než cokoliv jiného. Jeden slavný evolucionista a propagátor evolučního ateismu sir David Attenborough, známý průvodce proevolučních dokumentárních filmů BBC, nedávno prohlásil, že člověk je morem této planety. Podobně manžel anglické královny Alžběty II, princ Filip, když působil v eko-organizaci World Wildlife Fund, prohlásil: „Kdybych se znovu narodil, chtěl bych přijít na tento svět jako zabijácký virus. Abych tak pomohl řešit přelidnění.“ A to jsou jen 2 drobné příklady z mnoha. Je pozoruhodné, kolik lidí, často i velmi vzdělaných a vlivných, přijalo tyto evoluční myšlenky jako jedinou pravdu o historii a vzniku světa a také jako nejlepší řešení světových problémů.
Je za těmito názory skutečně poctivá věda a zodpovědná snaha hledat nejlepší řešení? Je člověk skutečně největším problémem Země? A může být řešením jakéhokoliv problému lidstvo vyzabíjet?
Jenže co to vlastně je ta evoluce? Je to nějaká měřitelná, tvořivá síla, která se jako neviditelná niť táhne dějinami vesmíru, přírody a lidstva a která nakonec vždycky najde to nejlepší řešení? Opravdu si stačí jen sednout a čekat, protože sám čas dělá zázraky, jak prohlásil evoluční biolog a nositel Nobelovy ceny George Wald v časopise Scientific American v roce 1954: „Ať už považujeme původ života či jakýkoliv ze souvisejících jevů za jakkoliv nepravděpodobný, pokud by na to byl dostatečný čas, téměř určitě by se to stalo. Alespoň jednou. Čas je hrdinou celého příběhu. Při dostatečně dlouhém čase se nemožné stává možným, možné se stane pravděpodobným a pravděpodobné téměř jistým. Stačí jen počkat, sám čas dělá zázraky. “
Je ale čas skutečně jedinou nebo přinejmenším hlavní překážkou na naší cestě do Nebe na Zemi?
Zdá se, že v dnešní době koronavirové lidé zrovna neoplývají nějakou zvláštní ochotou čekat, než opět zasáhne neviditelná ruka evoluce a přijde s nějakým „přirozeným“ řešením. Spíše naopak, jsou ze strachu o svůj život ochotni přijmout okamžitě prakticky jakékoliv opatření, jakékoliv omezení či jakoukoliv nesvobodu, ať už jakkoliv podivnou či nesmyslnou, aby se mohli znovu cítit minimálně tak bezpečně, jako dřív.
Existuje i jiné, lepší řešení??
Hledání pravdy pokračuje!
Zůstaňte s námi.
Vaše genesisera.cz
