Shaun Doyle
Přeložil Václav Dostál, upravil Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)

Existuje jen málo pochybností, že nejproslulejším vědcem 20. století byl Albert Einstein (1879– 1955). Dnes je jeho jméno synonymem ´génia´. Většina lidí by dnes poznala jeho nejproslulejší rovnici E = mc2(ačkoliv mnoho by jen velmi obtížně vysvětlilo, co to vlastně znamená). Avšak i Einstein měl své vědecké hrdiny.

Tak, koho by velký Einstein obdivoval? Museli to být neuvěřitelní vědci pro Einsteina, které si tak vysoce cenil! A také byli. Na stěně svojí studovny měl Einstein obrázky těchto svých tří hrdinů vědy.

„Faraday, jako člen vznešené křesťanské frakce Sandemaniánů, byl hluboce věřící člověk, který se díval na vědu – na výzkum přírody – jako na rozšíření své upřímné víry.

Ačkoliv my v 21. století debatujeme o rozporu mezi vědou a vírou, Faraday žádné takové rozdělení neviděl. ´Kniha přírody, kterou musíme studovat, je psána prstem Božím´, napsal. Pro Faradaye ´rozplétání záhad přírody bylo objevováním Božích projevů´“Maxwell byl široce sečtělý v teologii. Spolupracoval s mnoha tehdejšími nejlepšími teologickými mysliteli a byl vždy pevným evangelikálním křesťanem. Ve skutečnosti často káral jiné věřící za příliš těsné svazování náboženské víry s tehdejší vědou. Neviděl v tom problém pro Boží neměnné slovo, ale pro lidské, neustále se měnící pochopení toho, jak svět funguje.

Maxwellova víra v Bibli dokonce šokovala mladého Karla Pearsona6, který byl při dotazu o Potopě Maxwellem pokárán za pochyby o Bibli!

„Rozhovor se stočil k darwinovské evoluci; nemohu říct, jak se to stalo, ale mluvil jsem neuctivě o Noeho potopě. Clerk Maxwell okamžitě vzplál hněvem na tu nejvyšší míru a káral mě za nedostatek víry v Bibli! Tehdy jsem vůbec netušil, že si podržel pevnou víru ze svého dětství a měl, pokud je to vůbec možné, pevnější víru v přesnost knihy Genesis7.

Newton, Faraday a Maxwell nebyli biblickými kreacionisty jen tak pro nic za nic.

Je škoda, že Einstein nesdílel duchovní přesvědčení svých hrdinů. Stejně jako mnozí tehdy i dnes, cítil volnost opustit biblického Boha.Einsteinovi hrdinové nás toho mají hodně co naučit. Svět je uspořádaný proto, že jej řídí Bůh. Boží slovo se nemění a je vždy spolehlivé, na rozdíl od lidských vědeckých teorií. Ale dobrá věda bude vždy s Písmem v souladu – vždyť přece obojí pochází od téhož Boha. Tito Einsteinovi hrdinové nás také učí, že stvoření podle Bible nejenže neodporuje vědě, ale je pro vědu solidním základem.

Odkazy a poznámky

  1. Arianrhod, R., Einstein’s Heroes: Imagining the World Through the Language of Mathematics, University of Queensland Press, St Lucia, Qld, p. 8, 2003. Návrat k textu.
  2. Lamont, A., Sir Isaac Newton (1642/3–1727): A Scientific GeniusCreation 12(3):48–51, 1990; creation.com/newton. Návrat k textu.
  3. Lamont, A., Michael Faraday (1791–1867)—God’s power and electric powerCreation 12(4):22–24, 1990; creation.com/faraday. Návrat k textu.
  4. Lamont, A., James Clerk Maxwell (1831–1879)Creation 15(3):45–47, 1993; creation.com/maxwell. Návrat k textu.
  5. Schlesinger, H., The Battery: How a Portable Power Sparked a Technological Revolution, Smithsonian, 2010. Návrat k textu.
  6. Karl Pearson (1857–1936) byl jedním ze zakladatelů matematické statistiky, a také významný darwinista a eugenik (známý chráněnec zakladatele eugeniky, Francise Galtona). Už jako mladý muž se Pearson díval na Maxwellovy náboženské názory nepříznivě navzdory svému respektu vůči Maxwellovi coby vědci. Návrat k textu.
  7. William Ewart Gladstone (1809–1898) byl po čtyři volební období ministerským předsedou Spojeného království – byl známý svojí řečnickou schopností a konzervativními evangelikálními názory. Návrat k textu.
  8. Pearson, K., Staré Triposké dny v Cambridge, viděno z jiného pohledu, The Mathematical Gazette 20:27–36, 1936. Pearson si George Stokese velice vážil jako učitele (1819–1903), který podobně jako Maxwell byl biblickým křesťanem a průkopníkem v optice a dynamice kapalin. Návrat k textu.
  9. Grigg, R., Einstein, the universe, and GodCreation 23(1):50–53, 2000; creation.com/einstein. Návrat k textu.
  10. Sarfati, J., Why does science work at all?Creation 31(3):12–14, 2009; creation.com/whyscience. Návrat k textu.
  11. Sarfati, J., Biblical history and the role of scienceCreation 33(4):6, 2011; creation.com/biblical-history-science. Návrat k textu.