Důvěryhodná přesvědčení o velkém třesku jsou v koncích

John Hartnett
Přeložili Václav Dostál a Pavel Kábrt (kreacionismus.cz)

Všeobecně přijímaný model velkého třesku prý dokonale zobrazuje historii vesmíru (viz Obrázek 1). Aby to však skutečně tak bylo, nemohl by být tento model naplněn neprokazatelnými překroucenými faktory. Může to znít jako přehnané tvrzení, nicméně se právě toto jeví jak současný stav kosmologie.

K této situaci došlo proto, že byly přijaty neověřitelné a zcela chybné počáteční předpoklady! Někteří stateční fyzikové měli tu smělost čelit vládnoucímu paradigmatu—standardní kosmologii ΛCDM velkého třesku a inflaci. ¹ Jedním takovým je Prof. Richard Lieu, předseda oddělení astrofyziky na univerzitě v Alabamě. Ten napsal:
“Kosmologie není ani astrofyzikou: všechny základní předpoklady na tomto poli nejsou ověřeny (nebo jsou neověřitelné) laboratorně … .”² [zvýraznění dodáno]
Dále říká, že je to “proto, že vesmír nenabízí možnost kontrolních experimentů, …” Míní tím, že tatáž pozorování mohou být interpretována několika odlišnými způsoby. Protože neexistují jiné vesmíry pro porovnání s naším, nemůžeme absolutně určit, která odpověď je správná. To znamená, že nevíme, jak by měl vypadat typický vesmír. Výsledkem je, že současní kosmologové vymýšlejí všechny možné druhy látek s těmi správnými vlastnostmi, aby jim jejich teorie fungovaly, jenže jde o látky v laboratoři nikdy nepozorované. Tito vědci “se uspokojují vymýšlením neznámých, aby vysvětlili neznámo”, říká Lieu.

Temná hmota a temná energie

Obrázek 1. Domnělá historie vesmíru.

Kosmologové nám říkají, že žijeme ve vesmíru vyplněném neviditelnou, nepozorovanou látkou—okolo 74 % temnou energií a 22 % temnou hmotou (viz Obrázek 2). Co je to ale za látku, kterou nemůžeme detekovat a přesto by měla být všude kolem nás? Jen o 4 % hmoty/energie z obsahu vesmíru se předpokládá, že jde o běžné, nám známé atomy.

V červnu 2013, poté, co byly uveřejněny první výsledky ze satelitu Planck, byly podíly temné energie a temné hmoty významně pozměněny na hodnoty 68 % temná energie a 27 % temná hmota, pro běžnou atomární hmotu zůstalo 5 %.³

KOSMOLOGIE NENÍ ANI ASTROFYZIKOU: VŠECHNY ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY NA TOMTO POLI NEJSOU OVĚŘENY (NEBO JSOU NEOVĚŘITELNÉ) LABORATORNĚ.… .— RICHARD LIEU, PŘEDSEDA ODDĚLENÍ ASTROFYZIKY NA UNIVERZITĚ V ALABAMĚ.

Přesto se nám říká, že se nacházíme v období přesné kosmologie.⁴ Ale vidíme totální neshodu mezi určením těchto podílů z měření vysokých rudých posuvů supernov a z měření CMB Planckem. Ani uváděné chyby ke shodě hodnot nepomáhají.⁵

Po 40 let se v laboratoři hledá nějaká forma temné hmoty například axion (pojmenovaná podle populárního amerického saponátu, protože vědci doufali, že její objev vyřeší některé problémy částicové fyziky). Nedávno se tvrdila údajná detekce temné hmoty v laboratorním pokusu, ale toto tvrzení vyžaduje ještě důkladné ověření.⁶

Obrázek 2. Domnělý obsah hmoty/energie ve vesmíru3

Teď máme také temnou energii—, jakýsi druh antigravitace, která údajně vesmír rozpíná dokonce ještě rychleji než tomu bylo v minulosti. Bylo uvedeno, že:

“Je ironií přírody, že právě ta nejhojnější forma energie ve vesmíru je také tou nejzáhadnější. Od přelomového odhalení, že expanze vesmíru se zrychluje, vyvstal ucelený obraz, ukazující, že dvě třetiny vesmíru je tvořeno ‘temnou energií’—je to určitý druh gravitačně odpuzujícího materiálu.”⁷ [emphasis added]
Údajně je temná energie potvrzeným faktem. Opravdu ale důkazy potvrzují, že expanze vesmíru se zrychluje? Pravdu mají v té ironii; přestože je tato energie údajně tak hojná, místně v laboratoři ji nelze pozorovat. V roce 2011 byla udělena Nobelova cena ve fyzice za objev zrychlování expanze vesmíru, což znamená, že temná energie musí být reálnou látkou (vypadá to tak, že ‘strážci’ vědy už to teď nemohou popřít). Nedává však vůbec žádný smysl fakt, že v současné laboratoři není nic, co by s tím souviselo.

Jak Lieu poukazuje,
“… astronomická pozorování nemohou nikdy sama od sebe být použita jako důkaz fyzikální teorie ‘mimo veškerou pochybnost’ . Je to proto, že žijeme pouze v jednom vesmíru—nezbytný ‘kontrolní experiment’ není k mání.”⁸
Neexistuje způsob, jak působit na vesmír a získat od něj odezvu tak, aby byly otestovány sporné otázky, jak mohou dělat experimentátoři při laboratorních pokusech. To, co nejvíce kosmolog zmůže, je shromáždit co možná nejvíce údajů a použít statistický argument k podpoře pravděpodobnosti svého závěru. Lieu říká (zdůraznění dodáno):
“Z tohoto důvodu doufání, že vesmír bude použit jako laboratoř, ve které budou stanovovány nové neporušitelné fyzikální zákony bez pomoci laboratorních experimentů, je zcela pošetilé …”.⁸

Neznámými vysvětlit neznámo

Lieu podává seznam pěti důkazů, kde kosmologové používají ‘neznámé’ k vysvětlení ‘neznáma’, a proto říká, že ve skutečnosti žádnou astrofyziku nedělají. Přesto je o těchto věcech tvrzeno, že je to všechno vysvětleno (a v případě kosmického mikrovlnného záření /CMB/⁹ dokonce předpovězeno¹⁰) inflačním modelem velkého třesku ΛCDM. Žádný z těchto důkazů není založen na laboratorních pokusech a pravděpodobně nebudou nikdy tímto způsobem vysvětleny. The ‘neznámé’ v laboratoři (myslí se neznámé pro současnou fyziku) jsou níže uvedeny kurzívou. Jsou to:

1. Rudý posuv světla z galaxií vysvětlený rozpínáním prostoru,¹¹
2. Mikrovlnné záření kosmického pozadí (CMB), vysvětlené jako dosvit velkého třesku.
3. Pozorovaný pohyb hvězd a plynů v discích spirálních galaxií¹² je vysvětlován pomocí temné hmoty,
4. Vzdálené supernovy ¹³ jsou temnější než by měly být, odtud akcelerace vesmíru vysvětlovaná temnou energií,
5. Plochost (prostor má eukleidovskou geometrii) a izotropie (ve všech směrech je uniformní), což se vysvětluje inflací rychlejší než světlo (viz oddíl v rámečku níže)

Jako experimentátor vím, že by standardy používané v tzv. ‘kosmologických pokusech’ nikdy neobstály v mojí laboratoři. Přesto se nám tvrdí, že žijeme v době ‘přesné kosmologie’.¹⁴

Kosmolog Max Tegmark řekl,
“… před 30 lety byla kosmologie převážně chápána jako někde mimo vědu, mezi filozofií a metafyzikou. Mohli jste tehdy spekulovat nad sklenicemi s pivem, co a jak se děje, a potom jít domů, protože nebylo celkem vůbec nic co dělat dál.” [Ale nyní se dochází k závěru, že máme zcela] “uzavřený obraz toho, jak se vesmír vyvinul od nejranějšího okamžiku až do přítomnosti.”
Jak by tohle mohla být pravda, když žádný z pěti pozorování Lieua, jak byly výše uvedeny, nemůže být vysvětlen něčím ‘známým’? Mohou být vysvětlena jen tím, že se uchýlíme k ‘neznámým’ a jen za pomoci kejklí může autor prohlásit ‘Dospěli jsme nakonec k pravdě.’

K čemu to vede?

PŘIPOMÍNÁM NOSITELE NOBELOVY CENY STEVENA CHU, KTERÝ ŘEKL, ŽE TEĎ UŽ ROZUMÍME TÉMĚŘ VŠEMU, CO VE VESMÍRU EXISTUJE K POCHOPENÍ, JEN KROMĚ NĚKOLIKA MALÝCH DETAILŮ; JAKO JSOU TŘEBA TEMNÁ ENERGIE A TEMNÁ HMOTA, KTERÉ [ÚDAJNĚ] TVOŘÍ 96 % VEŠKERÉ LÁTKY VESMÍRU.

Připomínám nositele Nobelovy ceny Stevena Chu, když mluvil na velkém shromáždění školní mládeže; tam mluvil u příležitosti Národního kongresu Australského fyzikálního ústavu na Australské národní univerzitě v Canberra v r. 2005. Řekl, že teď už rozumíme téměř všemu, co ve vesmíru existuje k pochopení, jen kromě několika malých detailů; jako jsou třeba temná energie a temná hmota, které [údajně] tvoří 96 % veškeré látky vesmíru.

Kosmologové mohou mít svoje záměry—svoji víru podepřít modelem založeným na falešných a neověřitelných domněnkách—to je ale děravé vědro, které nemůže udržet fakta, která budou nakonec zveřejněna proti tomu.

Takovým faktem je, že historie vesmíru nemůže být určena pomocí modelu, který nelze nezávisle testovat. Aby šlo popsat současná pozorování, je třeba mnoho zfušovaných faktorů na podporu nynějšího modelu. Kosmologie velkého třesku je potvrzena v myslích těch, kteří už lpí na této víře—že vesmír stvořil sám sebe ex nihilo (z ničeho) před 14 miliardami let. Pro mne je velký obraz z Bible mnohem důvěryhodnější—zbývá nám jen doplnit určité detaily.

Proč velký třesk potřebuje inflaci rychlejší než světlo?

Inflace je mimořádně prudké exponenciální rozpínání raného vesmíru objemovým činitelem aspoň 10⁷⁸, poháněné tlakem hustoty záporné vakuové energie. Inflační epocha zahrnuje první část elektroslabé epochy a následuje po epoše velkého sjednocení. Předpokládá se, že trvala od 10⁻³⁶ sekund po velkém třesku po asi něco mezi 10⁻³³ a 10⁻³² sekund. Po epoše inflace pokračoval vesmír v rozpínání, ale pomaleji.

NEEXISTUJE ŽÁDNÝ PŘIJATELNÝ MECHANIZMUS, KTERÝ BY MOHL ZPŮSOBIT ROZPÍNÁNÍ RYCHLEJŠÍ NEŽ SVĚTLO, NEBO JE ZASTAVIT POTÉ, CO ZAČALO. NICMÉNĚ ZMATENÍ KŘESŤANÉ, KTEŘÍ VĚŘÍ NA VELKÝ TŘESK, MUSÍ ZOUFALE TUTO INFLACI OBHAJOVAT.

Vědci se dovolávají inflace proto, že by velký třesk nebyl sám o sobě schopen vysvětlit pozorování. Existují dva¹⁵ hlavní problémy u velkého třesku, který by byl bez inflace:

1. ‘Plochost’: je to skutečnost, že všechno, co jsme kdy ve vesmíru naměřili, je euklidovského charakteru, čili že prostor není zakřiven. To je závislé na hustotě látky vyjádřené Ω (velké omega). Ω > 1 znamená, že vesmír má dostatek látky pro případné zhroucení se, a měl by eliptickou geometrii neboli kladné zakřivení prostoru. Ω < 1 znamená rozpínaní se navždy, což zahrnuje negativní zakřivení nebo hyperbolickou geometrii. Jenže pozorování ukazují na plochost, což znamená Ω = 1— hustota je tedy nepatrně pod prahem pro kolaps. Toto je problém kosmologického jemného vyladění, kdy síla rozpínání odpovídá síle gravitace v poměru jedna ku 10⁶⁰. Navíc, protože se vesmír během kosmického času od nutné kritické hustoty vzdálil, musel být ještě blíže dokonalé plochosti brzo po velkém třesku.
2. Problém horizontu: světlo nemělo od velkého třesku dostatek času pro dolet mezi kauzálně souvisejícími oblastmi viditelného vesmíru, což znamená, že nejsou kauzálně spojeny (čili za ‘horizontem’). Například světlo z naprosto opačných stran vesmíru. Jak je to možné, že je zpravidla izotropní ve všech směrech našeho pozorování? Toto je obzvlášť pravdivé pro záření CMB, kde vidíme totéž—vesmír je izotropní, stejný ve všech směrech v rozmezí 1 částice na 100 000. To se nazývá problém hladkosti a je ještě neuvěřitelnější, protože při rozpínání vesmíru se izotropie snižovala, počínaje úrovní 1 částice na 10⁴⁰.

Ovšem neexistuje žádný dobrý mechanismus pro způsobení rozpínání rychlejší než světlo nebo pro jeho zastavení, když už jednou začalo. A neslavný ‘Higgsův boson’ neboli ‘Božská částice’, je neslučitelný s tou verzí inflace, kterou připouštějí nedávná pozorování.¹⁶, ¹⁷ Je však možné, že tato verze inflace získá odklad, protože se zjistilo, že uváděná detekce se ukázala jako formálně nesprávná.¹⁸ Žel, podvedení křesťané, kteří věří na velký třesk, musí inflaci zoufale obhajovat.¹⁹