Domů Blog

Chemická evoluce: důkaz nebo slepá víra?

Nekreacionistický informační teoretik Hubert Yockey publikoval před více než 30 lety následující zasvěcený komentář:

„Výzkum v oblasti původu života se zdá být unikátní v tom smyslu, že jeho výsledek byl již přijat jako směrodatný… . Jediné, co ještě zbývá udělat, je objevit takové scénáře, které by detailně popsaly mechanismy a procesy, kterými ke vzniku života došlo.” 

Tohle je dobré si uvědomovat při četbě populárních evolučních příběhů nebo v reakcích těm, kteří tvrdí, že zastánci inteligentního dizajnu jsou “předpojatí”. Dr. Yockey zakončil svoji studii slovy:

„Docházíme nutně k závěru, že v rozporu se zavedeným a v současnosti přijímaným typem moudrosti (učenosti) nebyl dosud napsán scénář popisující genezi života na Zemi prostřednictvím náhody a přirozených příčin, který by bylo možné přijmout na základě faktů a nikoliv víry.“

Nadace pro Vznik života (Origin-of-Life Foundation) nabízí v současné době jeden milión dolarů tomu, kdo poskytne chemicky věrohodné naturalistické řešení problému samovolného vzniku genetického kódu a života. Na jejich webové stránce se uvádí:

„´Odměna Původu života´ (dále jen ´Odměna´) bude udělena za navržení vysoce věrohodného mechanismu spontánního vzniku genetických instrukcí v přírodě, které by byly dostačující ke vzniku života. Podmínkou získání odměny je předložení vysvětlení, které by bylo v souladu se zde podrobněji vymezenými empirickými, biochemickými, kinetickými a termodynamickými koncepty a které by bylo rovněž publikováno v uznávaných, recenzovaných vědeckých časopisech.“

Dodnes nebyla tato cena nikomu vyplacena a čím víc víme o minimálních požadavcích pro život, tím méně pravděpodobným se jeví nalezení nějakého alespoň vzdáleně přijatelného materialistického vysvětlení vzniku života. Tento problém je dnes dál od svého vyřešení, než kdykoli předtím. 

Kde je důkaz?

Ve výše uvedeném pojednání jsme rozpitvali obvyklé chemické evoluční představy o pravěké chemické polévce. Zdá se však, že jen málokdo si uvědomuje, že o existenci takové pravěké chemické polévky neexistuje nejmenší důkaz. Taková polévka měla být zdrojem esenciálních aminokyselin a nukleotidů obsahujících dusík. Pokud by existovala, pak by evoluční geologové měli nalézt ve velmi starých horninách (jak oni tvrdí), sedimenty bohaté na dusík. Přesto v materiálech, které tito geologové nazývají jako nejstarší organické materiály, nebyl nalezen téměř žádný dusík – jen kolem 0,015 %. Dva geochemici poukazují na to, že:

„Pokud vůbec někdy existovala prebiotická polévka, potom bychom očekávali, že alespoň někde na této planetě nalezneme buď masivní sedimenty obsahující ohromné množství různých organických dusíkatých sloučenin, aminokyselin, purinů, pyrimidinů, atd., nebo obrovská množství dusíkatého koksu (dusík obsahujícího materiálu podobajícího se grafitu) v silně metamorfovaných sedimentech. Ve skutečnosti nebyl nikde na Zemi nalezen žádný takový materiál.“

Život z mimozemského prostoru?

Aby zdůraznili zoufalství teoretiků chemické evoluce, uchýlili se někteří vědci k tvrzení, že život začal kdesi ve vesmíru. Tomuto konceptu se říká panspermie, z řečtiny πάν (pan, vše) a σπέρμα (sperma, semeno), tj. semena života jsou všude ve vesmíru. 

Klasická podoba teorie panspermie tvrdí, že semena (života) doputovala na Zemi přirozenou cestou, pravděpodobně v kometách. Tato představa však ve skutečnosti vůbec nic neřeší, pouze celý problém vzniku života odsouvá do neznáma. Jinými slovy, principiální problémy s chemií a původem informace platí bezezměny i v případě, že by život vznikl kdekoliv ve vesmíru, a to nebereme v úvahu značnou nepravděpodobnost přežití takových “zárodků života” během milióny let trvajícího putování chladným, vzduchoprázdným prostorem, na jehož konci čeká naše Slunce s mohutnou dávkou sterilizující (život likvidující) radiace. Nedávný výzkum ukázal, že extrémní teploty způsobené třením komety o zemskou atmosférou – kdy uvolněné teplo způsobuje hoření a efekt “padající hvězdy” – by mikrobi nemohli přežít.

Novější verze této teorie se nazývá řízená panspermie a tvrdí, že život na Zemi zaseli mimozemšťané. K zastáncům této teorie patřil i jeden ze spoluobjevitelů dvoušroubovice DNA Francis Crick (1916-2004) a také Leslie Orgel. Zvláště Crick byl puzen svou frustrací z teorií o chemické evoluci:

„Čestný člověk, vyzbrojený veškerým dnes dostupným poznáním, by mohl říct jen to, že původ života se v současnosti jeví v jistém smyslu téměř jako zázrak. Tolik je totiž podmínek, které by musely být splněny, aby to fungovalo.

„Pokaždé, když píšu článek o původu života, jsem rozhodnut, že už nikdy žádný nenapíšu, protože je zde příliš mnoho spekulací, za kterými stojí příliš málo faktů.“

Ještě jednou bych chtěl zdůraznit, že koncept panspermie jen posouvá problém původu života o krok zpátky; jeho zastánci by totiž museli věřit tomu, že tihle hypotetičtí mimozemšťané nejprve vznikli chemickou evolucí. Člověk si klade otázku, jak může někdo útočit na teorii stvoření jako na něco “nevědeckého” jenom proto, že předpokládá existenci nepozorovatelného Stvořitele, a přitom považovat řízenou panspermii za “vědu” navzdory ad hoc teoriím o nepozorovatelných mimozemšťanech. Všimněte si také, že panspermie je argumentem “evoluce mezer” (tj. je postaven na “neznámých mezerách” v evoluci) a řízená panspermie se zase odvolává na inteligentní plán (design, návrh, projekt).

pozn.:

Úryvek ze 3. kapitoly „PŮVOD ŽIVOTA“ z chystané publikace „Achillovy paty evoluce“
Vaše redakce GENESISERA.CZ

Fosílie, které by neměly existovat!

Jelikož fosílie představují mineralizované pozůstatky mrtvých tvorů žijících v dávných dobách, věřilo se běžně po mnoho let, že šanci zfosilizovat by měly pouze tvrdé části těchto organismů, nedošlo-li k jejich náhlému pohřbení (např. ve vodách Potopy). Převážnou část fosilního záznamu tvoří skořápky mořských bezobratlých živočichů a dalo by se očekávat, že to malé procento fosílií suchozemských organismů by rozhodně nemělo obsahovat zkamenělé měkké tkáně, protože ty by se během údajných miliónů let už dávno zcela rozložily a nebylo by co fosilizovat.

To může vysvětlovat, proč výjimečná zachovalost fosílií mořských organismů s měkkým tělem, v logalitě Burgess Shale, byla tak velkým překvapením. Dodnes zůstávají složité chemické detaily fosilizačního procesu, v případě pomalých a postupných procesů, velkou záhadou. A přesto jeden objev za druhým uvádí paleontology a biochemiky do rozpaků. Opravdovým šokem, který otřásl samotnými základy stávajícího (evolučního) paradigmatu, byl objev zachované měkké nekostní tkáně z nefosilizované kosti Tyrannosaura rexe učiněný Dr. Mary Schweitzerovou. Na tento původní objev navázala pečlivá vědecká práce, jejímž cílem bylo potvrdit a rozšířit původní nálezy. Poté následovaly další objevy nefosilizovaných organických zbytků včetně nedávných tvrzení o nalezení důkazu dinosauří DNA. Jednalo se o jednotlivé dinosaury z celé řady různých druhů zahrnujících teropody, hadrosaury a ceratopsidy. Jenže pokud mohou měkké tkáně a krevní cévy přežít v sedimentech 65 miliónů let i více, pak je nutné celý koncept fosilizace přepracovat. To ovšem pro paleontology není příjemná vyhlídka. Je s tím totiž spojena obrovská frustrace, protože zde reálně hrozí, že veškerý paleontologický výzkum se všemi svými objevy za posledních několik staletí mohl klidně zachované měkké tkáně nevědomky vyhazovat pryč spolu s horninovým lůžkem obklopujícím kosti (je to běžná praxe v paleontologickém výzkumu – pozn. edit.).

Není tedy divu, že se evoluční komunita snažila tak zoufale zlehčit tento, dle médií, „nebezpečný objev“ doktorky Schweitzerové, konkrétně tvrzením, že to byl prostě bakteriální povlak („biofilm“), který působil dojmem měkké dinosauří tkáně. Odpovědi doktorky Schweitzerové na vznesené námitky však byly důkladné a přesvědčivé, což vedlo paleontology k vyslovení překvapujících prohlášení:

„Tento objev bych označil za milník,“ říká paleontolog Hans Larsson z McGillovy univerzity v Montrealu, který se zmíněných studií Dr. Schweitzerové nezúčastnil. „Dinosauři vstoupí do oblasti molekulární biologie a doslova katapultují paleontologii do moderního světa.“

Fosílie měkkých tkání hlavonožců (jako je například chobotnice) byly nalézány již od roku 1841, a to včetně pláště, váčku s barvivem a ramen s přísavkami a háčky. Nálezy byly učiněny v jurském souvrství Oxford Clay (v jílovitých sedimentech) v Anglii poblíž obcí Christian Malford a Trowbridge (hrabství Wiltshire) během prací na velké západní železnici. Toto mimořádné fosilní naleziště, zmiňované ve vědecké literatuře od té doby však jen sporadicky, se po roce 2000 stalo centrem tafonomických studií (tafonomie zkoumá vznik zkamenělin – pozn. edit.). V současné době se věří, že příčinou výjimečné fosilizace může být tzv. fosfatizace, což je nahrazení organické hmoty fosfátovými minerály. V roce 2007 se zdejší zkameněliny staly doslova mediální senzací, když amoniakem “reaktivované” barvivo („inkoust“) z dobře zachovaného váčku Belemnotheutis antiquus umožnilo paleontologům namalovat tělo chobotnice! Ve skutečnosti se však jednalo o starý trik, kdy byla pozornost veřejnosti nasměrována na nepodstatnou věc. Ve skutečnosti bylo naleziště těchto fosílií zapomenuto na více než sto let (a důvodem bylo především to, že bylo velkým trnem v oku všem zastáncům evolučního modelu – pozn. edit.). Co je skutečně hodno pozornosti a co dosud stále není plně objasněno je to, jak mohla fosfatizace proběhnout tak rychle, že se měkké tkáně a snadno rozložitelný melanin, tvořící pigment tmavé barvy, nestihly rozložit?

Například v Německu jsou lokality s výjimečně zachovalými fosíliemi natolik časté, že si vysloužily dokonce své vlastní pojmenování: Lagerstätten (německý výraz pro „skladiště“). Tento termín je dnes používán pro podobné lokality po celém světě. Ida, eocenní primát, jehož domnělý původ doháněl média ještě docela nedávno k šílenství (a rovněž i mnoho vědců kvůli ukvapenosti, s jakou o něm média informovala), pocházel z jednoho takového místa, konkrétně z lomu Messel v Německu.

Četnost a rozsah takových “Lagerstätten” po celém světě svědčí o tom, že výjimečně zachovalé fosílie jsou spíše obecným pravidlem než výjimkou. To je však z hlediska darwinovského chápání fosilního záznamu neřešitelný rozpor. A kromě toho názor, že Země i fosílie jsou nízkého stáří, je s ohledem na tyto nálezy dokonale rozumný.

pastedGraphic.png

Velmi dobře zachovalá fosílie Darwinius masillae (přezdívaná „Ida“) byla předmětem přehnané, mediálně organizované reklamní kampaně. Ida je téměř totožná s moderními lemury.

pozn.:

Úryvek ze 4. kapitoly „Fosilní záznam“ z připravované publikace „Achillovy paty evoluce“
Vaše redakce GENESISERA.CZ

ACHILLOVY PATY EVOLUCE – dokumentární film pro všechny hledající – aktuální info!

Je tzv. obecná teorie evoluce vědecky obhajitelná? Mnozí si myslí, že ano. Ve světě však neustále přibývají vědci ze všech vědních oborů, kteří mají k evolučnímu konceptu velmi vážné výhrady a mají pro to řadu závažných argumentů, které se k lidem obvyklými způsoby většinou nedostanou nebo ve značně zdeformované podobě.

Strhávání pozornosti na nepodstatné věci

Žijeme v době, kdy důvěra mezi lidmi rapidně klesá a místo ní vládne strach posilovaný důvěrou v umělé autority. Informace jsou produkovány v enormním množství a lidé se cítí být zahlceni a přetíženi, oprávněně. Snadno tak v informačním balastu proklouzne bez povšimnutí informace mimořádné důležitosti a významu nebo naopak ta nejméně důležitá či dokonce lživá informace zazáří jako polední slunce a strhne na sebe veškerou pozornost. Otázka našeho původu je tímto informačním šumem zatížena snad vůbec nejvíce, proto jí musíme věnovat o to větší pozornost.

Není věda jako věda

Většina lidí si totiž myslí, že věda je nedotknutelná v tom smyslu, že je tou nejdůvěryhodnější lidskou aktivitou produkující nejvyšší koncentraci pravdy ze všech lidských činností. To však může platit pouze v některých oborech, které své poznatky a závěry zakládají výhradně na pečlivých pozorováních a opakovatelných experimentech, tedy na tvrdých ověřitelných faktech. Jenže v jiných oborech, například v těch, které zkoumají velmi neúplné pozůstatky neopakovatelných historických událostí, je situace značně odlišná a v mnoha případech jsou takové obory jen samá spekulace a dohad, který s reálnou vědou souvisí jen velmi okrajově.

Věda se nicméně stala nástrojem moci a vlivu, z pochopitelných důvodů, protože kdo vlastní vědu, má moc a vliv a určuje názorové klima ve společnosti. Věda drží průmysl a ten zas mnohé ekonomické ukazatele, rozhoduje o stavu armády, zdravotnictví, zemědělství atd. Věda je zkrátka ostře sledovaný vlak, do kterého smí nastoupit jen “vyvolení”. Samozřejmě máme na mysli vědu experimentální, která stojí, jak již bylo řečeno, na reálných pozorováních a opakovatelných experimentech.

Otázka původu života, druhů i člověka samotného však není řešitelná přímo z reálných pozorování a pakovatelných experimentů, protože dnes nevidíme nikde vznikat člověka z něčeho jiného, než pouze z člověka, rybu z ryby, ptáka z ptáka, koně z koně nebo psa ze psa. Jinými slovy nikde dnes nepozorujeme vznik nových druhových kategorií (jedině snad v hlavách některých lidí) ani člověka jako takového a nevidíme ani to, že by někde vznikal sám od sebe život, neboť ten se pouze předává z generace na generaci v rámci svého druhu. Proto takzvaná evoluční teorie nestojí na reálných pozorováních a experimentech, ale na dalekosáhlých spekulacích o tom, co se prý někdy stalo. Samozřejmě argument, že evoluce je proces tak pomalý, že ho nelze reálně pozorovat, není možné považovat za vysvětlení, protože není možné vědecky rozlišit proces, který nelze pozorovat od procesu, který se neděje.

Evoluce – univerzální odpověď na všechno

Přesto existují vědci, kteří tvrdí, že člověk se vyvinul ze zvířat, ptáci z plazů, plazi z obojživelníků, obojživelníci z ryb, ryby z bezobratlých živočichů … mnohobuněčné organismy z jednobuněčných … a že první jednobuněčné organismy vznikly tzv. chemickou evolucí ze směsi chemikálií v pravěké kaluži. Takovou představu však nelze považovat za vědecky obhajitelnou, protože nic z toho dnes nikde nepozorujeme, a to ani v přírodě ani v laboratoři. Řekněme, že je to příběh, představa, spekulace, názor na minulost, rozhodně však ne věda!

Víra v inteligentní stvoření je vědě bližší než evoluce

Málokdo dnes ví, že ještě donedávna věřila značná část vědců tomu, že za světem stojí nesmírná tvůrčí inteligence, která svět pečlivě naplánovala a následně stvořila během velice krátké doby v docela nedávné minulosti, a to v plné funkčnosti bez potřeby jakéhokoliv dodatečného vyplepšování či doplňování. Byla mezi nimi i esa světové vědy jako sir Isaac Newton, Johannes Kepler, Michael Faraday, Carl Linnaeus a mnozí další.

Dlouhý boj proti teorii stvoření

Od počátku 19. století se však ve vědeckých kruzích začali stále častěji vynořovat lidé, kteří se pokoušeli tento stvořitelský pohled na minulost zdiskreditovat a vytlačit na periferii jako pseudovědecký mýtus. Jejich snahy, zpočátku na vědeckém základě, však ztroskotaly, protože vše, co pozorovali nebo dokázali změřit odporovalo představě, že by vesmír nebo příroda byly dílem slepých přírodních sil působících na hmotu po velmi dlouhou dobu. Ve svých snahách umlčet myšlenku inteligentního stvoření a nastolit místo ní myšlenku slepých, pozvolných procesů a dlouhých věků však postupovali neohroženě dál. 

Svůj boj proti inteligentnímu stvoření (potažmo Stvořiteli) proto převedli do filozofické a světonázorové roviny, ve které lze většinu lidí zmást daleko snadněji a hlouběji, než v rovině ověřitelných vědeckých pozorování a opakovatelných experimentů, ve které ztroskotali a kde platí – narozdíl od různých filozofických spekulací – jen tvrdá fakta! Prvním krokem byla změna samotné definice vědy na hledání čistě materialistických vysvětlení všech jevů. Druhým krokem pak byla změna základních předpokladů všech vědních oborů a sice tak, aby vyhovovaly evolučnímu, materialisticko-ateistickému způsobu uvažování, které je ochotné akceptovat výhradně materiální příčiny všech jevů a nic jiného. Tak se podařilo – téměř nepozorovaně, o to však rafinovaněji – vměstnat mezi vědu, materialismus a ateismus rovnítko … a přesvědčit širokou veřejnost, že věda, stvoření a Bůh zkrátka nejdou dohromady! Pokrytectví a mocenské boje v církvích pak tento světonázorový posun od stvoření k evoluci umocnily a významně urychlily. Byl konec 19. století.

Třetím krokem pak bylo zavedení evoluce, materialismu a ateismu do škol, samozřejmě pod rouškou vědeckosti a nestrannosti, po které falešnými církvemi utlačovaná společnost nevýslovně dychtila. Tak se materialistická evoluční filozofie ocitla ke konci 19. a počátkem 20. století v pozici nejen akademické ale i vzdělávací a náboženské, kdy si její zastánci začali osobovat právo vyjadřovat se ke všem otázkám lidské existence, morálky, smyslu i hodnoty života a budoucnosti, tedy k něčemu, k čemu se experimentální věda nikdy z definice nevyjadřovala, protože k tomu není kompetentní.

Teorie stvoření ve 21. století?

Nyní, po více než 100 letech kralování evoluce, materialismu a morálního relativizmu dospěla naše společnost do bodu, kdy se z evoluce a miliónů let stala téměř nezpochybnitelná pravda, kterou musí vyznávat a podporovat každý, kdo chce být považován za vzdělaného a inteligentního člověka. 

Naštěstí i v dnešní době existují špičkoví vědci, kteří znají výše uvedenou historii sporu a jejichž vědecká erudice jim umožňuje odhalit vědecké podvody, ke kterým v této oblasti od té doby došlo. 

ACHILLOVY PATY EVOLUCE – mimořádná příležitost dozvědět se pravdu o našem původu a historii!

Představujeme vám vzdělávací projekt s názvem Achillovy paty evoluce, ve kterém vás 15 univerzitních profesorů, každý ve svém oboru, seznámí s některými nezpochybnitelnými vědeckými námitkami proti platnosti tzv. evoluční teorie. Kromě filmu jsme pro vás připravili skvělou studijní brožurku do kapsy a rozsáhlou více než 300 stránkovou vědeckou publikaci zabývající se detaily sporu mezi stvořením a evolucí v 8 po sobě jdoucích oblastech –

1. Přirozený výběr,
2. Genetika a DNA,
3. Původ života,
4. Fosilní záznam,
5. Geologický záznam,
6. Radioizotopové datování,
7. Kosmologie a velký třesk,
8. Etické důsledky.

Film na DVD spolu s brožurkou si můžete již nyní objednat na https://eshop.maranatha.cz , vědeckou publikaci pak během podzimu tohoto roku.“

Nový trailer k dokumentárnímu filmu ACHILLOVY PATY EVOLUCE je možné shlédnout zde nebo rovnou zde


Objednávejte, rozdávejte, sdílejte, podpořte naši osvětovou činnost!

Produkční tým Maranatha z.s. Praha

Ztracená moudrost našich předků

Jací byli naši předkové? Šokující odhalení!

Určitě jste už někdy slyšeli názor, že v dávných dobách bylo lidstvo na daleko nižší úrovni než dnes – vědomostmi, kulturou, uměním, zdravotně i společensky a že úplně na počátku byl člověk v přechodné fázi údajného vývoje ze zvířat, kdy s bídou dokázal rozdělat oheň, ukrýt se v jeskyni nebo si vyrobit kamenný nůž či koženou suknici. Tento pohled na původ a historii člověka je však velmi naivní a vychází z přesvědčení o pravdivosti takzvané evoluční teorie, která tvrdí, že život pochází z tzv. chemické prapolévky, směsi jednoduchých chemikálií, jenž se spontánně zkonsolidovala do prvních samo se reprodukujících chemických celků, ačkoliv nic takového jako samo se reprodukující molekula ani dnes v přírodě neexistuje! Ani DNA není schopna reprodukovat sebe sama, ale potřebuje k tomu mnoho proteinů a enzymů a dalších megasložitých molekulárních systémů, až prý nakonec vznikly první živé buňky. Ty se pak údajně postupně diverzifikovaly až do té míry, že nakonec po stovkách miliónů let slepých pokusů a omylů přichází na scénu první opo-člověk. Onen ostrstěný, shrbený, zapáchající tvor s opičími rysy ve tváři, notoricky známý z učebnic a televize, chudáček s malým mozkem, vydávající primitivní skřeky, ze kterých si měl postupem času vyvinout komplexní lidskou řeč se vší její symbolikou, gramatikou a sémantikou umožňující vyjádřit nejúžasnější díla světové literatury. Tenhle evoluční příběh všichni dobře známe, vždyť se vyučuje ze zákona na všech školách, vysílá pořád znovu a znovu v televizi, píše se o něm v časopisech, encyklopediích a učebnicích. Je oslavován, opěvován, vyvyšován a chráněn, jako by to byl největší poklad lidstva. Problém je ale v tom, že je to jen příběh, smyšlený příběh, který s vědou souvisí jen velice okrajově. Správně by neměl být vůbec nazýván vědeckým, protože jej nelze podrobit opakovatelným vědeckým experimentům a pozorováním. Nikdo nikdy nepozoroval vývoj jednoho základního druhu v jiný, nikdo takový proces nedokázal napodobit ani v hrubých rysech v laboratoři ani sestavit teoretický model, podle kterého by takový smyšlený proces mohl reálně probíhat a ani nemáme žádné uspokojivé historické – fosilní – nálezy, které by takový proces i jen v hrubých rysech potvrzovaly. Zkrátka evoluční představa o postupném dlouhodobém vývoji bakterie v člověka je zcela smyšleným příběhem bez jakékoliv solidní důkazové základny, který si však ale získal srdce mnohých lidí svými nulovými nároky na etický a vztahový rozměr našich životů, nulovým apelem na hlubokou reformu našich srdcí a vztahů a zároveň zdáním pravdivosti, díky kterému v nás probouzí pocit bezvýznamnosti prapodivně zkloubený s pocitem, že je správné či dokonce nutné maximalizovat své vlastní přežití a pohodlí.

Velkolepá evoluční teorie

Nutno říci, že na to, aby celý ten velkolepý evoluční příběh mohl být považován za vědecký, či obecně pravdivý, bychom totiž potřebovali mít nesrovnatelně mnohem více vědeckých důkazů a v mnoha ohledech důkazů jiného typu, než které nám bývají obvykle předkládány. My lidé máme obecně všichni sklon být velice velkorysí a přezíraví, pokud jde o důkazy pro něco, čemu CHCEME sami věřit. Pak jsme ochotni prohlásit za důkaz, dokonce s přívlastkem vědecký, prakticky cokoliv, co by ale za jiných okolností statut důkazu nikdy nemělo. Uveďme konkrétní příklad. Pokud tým paleontologů nalezne například 1 zkamenělý zub, což je jistě radostná událost, dokáže z něj za určitých okolností vystavět až neuvěřitelný příběh. Například údajný Nebraský člověk byl vykonstruován z jednoho zubu vyhynulého druhu prasete. Vlastně to byla celá osada pravěkých lidí, v pravěkých kostýmech u pravěkého ohně. 🙂 Ale pozor! To vše bylo údajně vědeckými metodami zrekonstruováno z jediného zubu … prasete. Je to věda? Ne, tohle opravdu není věda, ale jen obyčejná propaganda. Považovat něco jako zub za vědecký důkaz existence přechodného článku mezi zvířaty a lidmi, je totiž výsměchem poctivé vědě.

Proč věda nedělá z lidí chytřejší ani moudřejší bytosti

Postavme si ale vedle toho na okamžik seriózní vědu, na jejímž základě byly vyrobeny špičkové kovové slitiny pro letecký půmysl nebo ultrarychlé elektronické čipy s nanotranzistory o velikosti menší, než krevní buňka. V takové vědě nehrají roli příběhy ani nálady nebo to, kdo chce čemu věřit. V této poctivé vědě totiž rozhodují jen tvrdá fakta, reálné experimenty a pečlivá pozorování konkrétních jevů a vlastností, které lze opakovat na požádání. Nic z toho však v archeologii nebo paleontologii neexistuje. 

Podobně nečestně se přistupuje i k otázce původu života, původu sluneční soustavy či celého vesmíru. Mnozí vědci bezostyšně tvrdí, že věda zjistila, jak to vypadalo sekundu po údajném velkém třesku, že ví, jak vznikala Země, sluneční soustava či galaxie. Tvrdí se, že už víme, jak vznikl život … a že ho již brzy budeme schopni uměle vyrobit v laboratoři. Nic z toho ale nemá s reálnou vědou prakticky nic společného. My opravdu nevíme, jak vypadal vesmír sekundu po velkém třesku, protože to nemáme jak ověřit ani nasimulovat, nemáme žádné konkrétní údaje o počátečních a okrajových podmínkách takové události a vlastně ani nevíme, jestli něco jako velký třesk vůbec bylo. Zní to možná neuvěřitelně, ale je to tak. Poctivá věda se totiž nemůže už z principu vyjadřovat k jednorázovým neopakovatelným událostem, jejichž pozůstatky jsou krajně neúplné a lze je tudíž vyložit více než jedním způsobem. Žádný vědec nikdy neviděl ani nenapodobil v laboratorních podmínkách na požádání vznik vesmíru, vznik Země, sluneční soustavy či galaxie. Vymyšlené teoretické scénáře a výpočty nemají s reálným světem často nic společného, přestože na papíře to krásně vychází. Přírodní vědy se zkrátka neobejdou bez experimentů a pozorování, výpočty v žádném případě nestačí.

Vraťme se ale k původní otázce. Byl svět a lidstvo v dávných dobách na tom hůře než dnes? Byli lidé dávnověku méně inteligentní, méně zdatní, méně kulturní, méně vzdělaní než my dnes? Odpověď je v každém ohledu překvapivá. Jsme na tom hůře, než naši předkové, a to v dost zásadních ohledech. Pojďme si vysvětlit konkrétně v jakých a proč.

Inteligence a vzdělání není totéž co moudrost a vztah

Je to možná šokující zjištění, ale absorbováním poznatků a znalostí se nestáváme moudrými. Stejně tak vysoká inteligence, ve smyslu matematického či hudebního nadání není totéž co životní, vztahová, duchovní a morální moudrost, tedy schopnost se správně rozhodovat. Teď, co je to moudrost? Zjednodušeně řečeno moudrost je schopnost používat znalosti, zkušenosti a dovednosti k nějakému vyššímu, vznešenému cíli, do kterého se promítá láska, věrnost, vděčnost, cit, mravnost, zodpovědnost, spravedlnost atd. Moudrý člověk tedy zkráceně řečeno dovede rozpoznávat časy, místa, situace, lidské charaktery, motivy, úmysly, hranice, principy a činit správná rozhodnutí, která jsou z dlouhodobého (mohli bychom říci věčného) hlediska nejlepší možná. Dílčí jednotlivé znalosti, dílčí jednotlivé zkušenosti či dovednosti mohou být sice na velmi vysoké úrovni – to je pak o vysoké inteligenci, schopnosti rychle a přesně uvažovat v určitých oblastech, schopnost rychle analyzovat, syntetizovat, dedukovat apod. – ale to pořád není moudrost, duchovnost a mravnost. Jsou to totiž 2 velmi odlišné věci. Jenže člověk 21. století usiluje především nebo pouze o to, aby se měl dobře a pohodově … a pokud se odváží pěstovat vztahy, mravnost a duchovnost, pak ale opět v duchu vlastního pohodlí, sebepotvrzení a uspokojení. Nejsme moudřejší než naši předkové, protože moudrý člověk nikdy nedává sám sebe a své pohodlí a uspokojení svých snů a tužeb na první místo. Moudrý a zralý člověk takové věci zkrátka nedělá, nebo alespoň ne cíleně. Moudrost a sobectví jednoduše nejdou dohromady.

Právě v tomto smyslu si dnes většina lidí bláhově namlouvá, že to, že máme mobilní telefony, výkonné počítače, auta, letadla, lodě, satelity, léky, umělé materiály, špičkové nemocnice, dálnice atd. – takže jsme po všech stránkách automaticky na tom podstatně lépe než byly všechny předchozí generace. To je ovšem velký omyl. 

V čem spočívá opravdová moudrost a jak to souvisí s evolucí?

Evoluční světonázor vnímá historii lidstva především jako proces neustálého vymaňování se z primitivismu, nedostatku, chudoby, nevědomosti a naivity … Ve skutečnosti se však nejedná o popis reální historie, ale o materialistickou filozofii, víru, která míchá plastová jablka se skutečnými pomeranči. Lidé, kteří neumí konstruovat mobilní telefony a počítače, totiž nejsou v globále o nic primitivnější, nevědomější a naivnější, než ti, kteří takové věci umí. Proč? Protože bez mobilních telefonů a počítačů můžeme žít po všech stránkách dobrým a naplňujícím životem, pokud nám samozřejmě nechybí moudrost a mravnost. Náš život skutečně nestojí na mobilech, počítačích, autech a satelitech. Opravdu ne, ač to tak může dnes mnohým připadat. Bez toho bychom se docela dobře obešli a vše, co nám v životě skutečně prospívá, by nám zůstalo. Skutečně, jestli se na polích urodí obilí, na stromech uzraje ovoce, poteče pitná voda, bude čistý vzduch a obloha bez mráčků, na to mají všechny naše moderní technologie většinou velmi malý pozitivní vliv. Zato jejich negativní vliv je značný! Je pravda, že jsme schopni rychlejí zasít, díky mechanizaci, ale nejdříve musíme někde sehnat semínka a na to, jestli je budeme mít, nemají moderní zemědělské stroje naprosto žádný vliv. Podobně můžeme díky mechanizaci a automatizaci, agrochemii, postřikům a hnojivům vypěstovat více jablek z 1 hektaru ovocného sadu, než generace před námi. Ale samotnou půdu nebo koncept jablka či ovocného stromu tím nevytvoříme ani nijak zásadně nevylepšíme. Stejně ani pokročilá agrochemie a agresivní postřiky proti škůdcům nám nijak zvlášť neprospívají. Ve skutečnosti poškozují naší imunitu, trávicí systém i nervy, otravují půdu, podzemní vodu i vzduch. Je to začarovaný kruh. Kdy na jedné straně umíme dělat věci rychleji, v kratším čase vytřískat z půdy více plodů na menší ploše, ale ve finále platíme vysokou cenu v tom smyslu, že takto vypěstované potraviny pak poškozují mnohem více mnohem důležitějších aspektů našeho života a životního prostředí, než jsme celým svým pokrokem jakoby získali. Je to jako bychom udělali ve dne 2 kroky dopředu a v noci pak 10 zpátky. Jenže těch 10 kroků zpátky v noci vidí jen málokdo, a tak si naše společnost bláhově myslí, že jsme udělali jen ty 2 kroky kupředu … a že jeden pokrok střídá druhý a již brzy dospěje lidstvo k onomu vysněnému ráji na Zemi. Žel, realita je přesně opačná a k ráji vytvořenému lidskýma rukama rozhodně nesměřujeme.

© iStockphoto/Kondor83

Jdeme ve vztazích od 10 k 5?

Uveďme si další příklad, který je ještě mnohem závažnější. Týká se vztahů a hodnot. Mnozí z vás možná nepamatujete své prarodiče nebo praprarodiče. Často je to i tak, že i když jsou ještě naživu, nenavštěvujeme je, protože si o nich myslíme, že nám a naší “pokrokové” době už nerozumějí, že s nimi není zábava a rozumná řeč … a hlavně nás takové návštěvy zdržují a okrádají o čas. Chyba lávky. Staří lidé i všechny předchozí generace prožívali do puntíku ve vztahové a hodnotové oblasti to samé, s čím zápasíme dnes my, nutno dodat, že nejsme vůbec úspěšnější, než byli tehdy oni, ba naopak. Se všemi těmi psychology, psychiatry, antidepresivy, skupinovými terapiemi, zábavou, materiálním pohodlím a nejrůznějšími pomůckami pro hendikepované, nemáme lepší vztahy mezi sebou, než měly naše babičky a prababičky. Máme možná více zábavy, máme rychlejší tempo života, víc stihneme, víc zažijeme, obklopujeme se dražšími věcmi, jsme drzejší, samoobslužnější, nezávislejší jeden na druhém (někdo to nazývá větší svobodou a pokrokem), víc orientovaní na blahobyt, přemisťování z místa na místo v luxusnějších a dražších autech … ano, to všechno máme lepší, ale muži nerozumí více ženám, ve skutečnosti přesně opačně, rozumí jim mnohem méně, než jak to bylo za našich prababiček a pradědečků. Děti nevyrůstají dnes v lepším prostředí pro jejich duše a charaktery, spíše naopak. Zchází kvalitní lidské příklady, neřeší se hodnoty, neprobouzí se ochota žít pro druhé, nezištně pomáhat potřebným a obětovat se. Děti mají hezčí prádélko na sobě, jsou vypapkané, přepapkané, znuděné, zpovykané, nevděčné a rozpustilé. V rodinách vládnou děti, rodiče vydělávají na jejich hračky a sobeckost. Ženy vládnou mužům, komunikace je obojaká, roztříštěná, nesourodá, nepoctivá, manipulativní. Muži se zavírají do kybernetického světa internetu, řeší hadry, barví si vlasy, bělí zuby, rychlá auta a motorky, utíkají se do organizované agrese, násilí, adrenalinových sportů, nejsou dobrými manželi ani otci. Jejich děti neví, co znamená být mužem nebo otcem, znají jen osvaleného, potetovaného agresora nebo zženštilého poskoka nebo marnivého přerostlého puberťáka, který řeší jen svoje hračky, zábavu a nezávislost. Dnešní člověk vůbec není pokročilejší, vůbec není moudřejší, rozhodně ne ve vztazích, v hodnotách a postojích. Právě naopak.

Celý ten ohromný nabubřelý pokrok používáme většinou jenom k tomu, abychom nemuseli jeden pro druhého hnout prstem, abychom se nemuseli pro nikoho opravdově obětovat, abychom nemuseli druhému dát nikdy svůj život, své srdce, abychom nikdy nemuseli za nikoho nést zodpovědnost … k tomu hlavně dnes používáme celý ten úžasný pokrok v technologiích. Umíme se rychleji a rafinovaněji podvádět, umíme se rychleji rozvádět pro banálnější důvody, než kdy dříve, protože jsme si s celým tím pokrokem navykli hrabat hlavně k sobě a řešit hlavně své pohodlí a svůj standard, a pokud bychom se jej měli vzdát – z nějakého ušlechtilého důvodu – úmyslně ohluchneme, rozvedeme se, najmeme si soukromého detektiva či dokonce vraha, ukradneme, zničíme, zakážeme, zdeptáme … protože naše ego nedostalo svou denní dávku. Je těžké být silným a schopným člověkem a zároveň mít druhého člověka opravdu rád, bezpodmínečně rád nebo se dokonce za druhé – třeba mnohem méně silné či schopné – obětovat. Čím je člověk silnější a schopnější – ať už v rozumové, emocionální, kulturní-umělecké, finanční, majetkové, morální či jiné oblasti – tím náročnější je pro něho snášet slabosti a v jistém smyslu i nemoudrosti a neschopnosti druhých, tím méně přijatelnou až absurdní se mu jeví bezpodmínečná láska či dokonce darování svého života někomu druhému. Moderní technologie zkrátka umožnili více lidem vlastnit více věcí, více se jimi zaplácávat, více jim věnovat čas a životní úsilí v té ale bláhové naivitě, že vztahy jsou tu hlavně od toho, abychom toto vše společně konzumovali a prožívali z toho násobnou rozkoš. Jenže život a vztahy nejsou primárně určeny ke zkonzumování, ale k vděčnému sdílení toho nejlepšího a nejčistšího v nás, k opravdovému porozumění Božího dokonalého charakteru a lásky, k růstu v mravnosti, moudrosti a pokoře. Osoba a vztah – ona zapomenutá „dvojice“, o které naši předkové věděli většinou více, než my dnes.

Jak přistupuje k závažným problémům stará a jak mladá generace

Nedávno jsem v televizi viděl pořad, kdy jedna česká rodina – 3 generací – děda s babičkou, jejich děti a vnoučata – odcestovala na 2 měsíce na jednu horskou chatu, kde měli žít jako v roce 1939, za německé okupace, kdy byl zřízen tzv. protektorát. V pořadu, který měl 8 hodinových dílů bylo nádherně vidět, jak hodnotově orientovaná, vztahově zdatná, pokorná, ochranitelská, pracovitá, nápaditá, pečlivá, trpělivá a vytrvalá byla nejstarší generace. Někdo by řekl, paradoxně, ale to není žádná náhoda. Naopak nejmladší generace, která vyrůstala na počítačových hrách, tabletech a mobilních telefonech, kdy jim vždy v pravidelnou dobu přistála na stole teplá večeře, snídaně i oběd … byla těžce vykolejená, neschopná snést delší zátěž, neschopná řešit náročnější problémy, s velkými obtížemi navazovala vztahy s ostatními lidmi, měla velmi slabou orientaci v tom, co je důležité atd. Střední generace řešila neustále, jestli má dost jídla, jestli jim sluší oblečení, jestli mají umyté vlasy, klid a chlast. Vlastně jen děda s babičkou, ačkoliv jim bylo již 80 let, byli schopni dlouhodobě snášet nepohodlí, obětovat se pro ostatní členy rodiny, bez reptání, s vděčností a hlubokým odhodláním snášeli každodenní útrapy, drželi časy, plnění úkolů a pravidelná setkávání rodiny u jídelního stolu. To ale střední ani mladá generace nejen že nedělala, ale ani neměla v úmyslu dělat. Takový je zkrátka mezigenerační trend a platí to napříč celou historií. Každá generace vyrostlá v relativním klidu a pohodlí, kdy se stará vlastně jenom sama o sebe a své pohodlí a uspokojení, byla zásadním způsobem hendikepována ve schopnosti a ochotě vytvářet vztahy, obětovat se pro druhé, sloužit potřebným a snášet statečně každodenní útrapy a nedostatek, protože je to zkrátka důležité a na lidský charakter vyloženě ozdravné. Naopak ty generace, které zažily strádání, materiální chudobu, násilí na rodičích, válku, nemožnost studovat, cestovat a užívat si dle libosti, bývají mnohem odolnější v životních krizích, nikdy neřeší jakoukoliv životní krizi sebevraždou, neupadají do depresí, nerozvádějí se, nehroutí se, neřeší jenom své sny a touhy … ale umí si mnohem více vážit vztahů, lásky, věrnosti, umí být vděční a daleko lépe řeší životní krize a problémy. 

Celosvětové spiknutí proti Bibli a biblické historii

Je pozoruhodné, že biblický popis historie světa nám ukazuje přesně tyto souvislosti. První lidé, Adam a Eva v ráji, jsou vykreslováni jako lidé moudří, milující a dokonale šťastní. Jejich inteligence a znalosti byly nesmírné a byly vrozené přímo od Stvořitele. Někdo by řekl: “Oni se tak narodili.” Bible říká, že Adam s Evou byli stvořeni do plné dospělosti a zralosti. Byli moudří, chytří, vzdělaní, krásní a silní. Jejich morální a vztahové schopnosti byly absolutně dokonalé. Přesto se do jejich života vkradlo zlo. Dostali nabídku žít z vlastní síly pro vlastní cíle. Dostali nabídku soustředit se více na to, co mají a co můžou, než od Koho to mají a s kým a jak žijí. Bylo to pokušení ke zlému, ne jedna z možností, jak žít. Svoboda byla zneužita. Následky byly strašlivé a dopadají na nás na všechny až do dnešních dnů. První lidé věděli, že co Bůh stvořil a učinil, je dobré a dokonalé a není potřeba to nijak měnit a “vylepšovat”. K Božímu dílu se totiž nedá nic přidat a ani se z něj nedá nic ubrat. Bůh to učinil, abychom Ho měli v úctě! Jenže úctu k Bohu řeší obvykle pouze ten člověk, který pochopí, jak uzdravující úcta k Bohu je, jak nezastupitelná a léčivá je v životě člověka. Takové věci ale dnešní kybernetické a okultizmem zaneřáděné generace neřeší, naopak vysmívají se tomu a vymýšlejí způsoby, jak zprovodit tyto myšlenky ze světa … podobně jako všechny “bezstarostné generace” v historii lidstva, které ze všeho nejlíp umí brát, užívat si a nic neřešit. Nic nového se pod Sluncem neděje, všechno už bylo. Mění se jen kulisy a někdy ani to ne. Lidé opět uvěřili té staré lži, že se vyvíjejí v něco lepšího … a to jen tím, že umí stavět domy, auta, počítače a satelity (a ještě ke všemu to umí dnes jen hrstka lidí) … ale životní moudrost a úcta k životu se takto získat nedá. Ta nepřijde automaticky ani s nákupem nového vozu, nastěhováním se do nového domu, nákupem drahé kabelky či mobilního telefonu … nikoliv … ta přichází až tehdy, když si člověk je ochoten připustit, že život je víc než pokrm a tělo víc než šaty a kdy začne (chtít) vnímat radost z toho, že může druhým sloužit (ne posluhovat), milovat je a chránit (ne opičí láskou samozřejmě). To dnešní značně hulvátská, samoobslužná, politicky korektní a sluníčkářská (nezdravě pozitivistická) společnost samozřejmě nepěstuje ani nesnese. Pro ni je jakékoliv důraznější varování a jakákoliv oprávněná kritika či rozpoznání objektivního zla něčím, čemu angličané říkají „hate speech“ – tj. projev netolerance a nenávisti vůči „odlišnostem“. Je to podobné jako postoj nevychovaných a drzých dětí, které dokončily vysokou školu a mají utkvělou představu, že jim jejich rodiče, kteří za ně 25 let cedili krev ve dne v noci, nemají právo nic vytknout, v ničem zkorigovat, napomenout natož zkritizovat … protože mají pocit, že jsou lepšími, chytřejšími a úspěšnějšími lidmi, než jejich rodiče. Nic není dál od Pravdy. Podobně i dnešní vůči Pravdě rozněžnělá, přeopatrná a neosobní společnost, která si bláhově myslí, že zlo přestane existovat tím, že ho začne ignorovat, zrovnoprávňovat, přejmenovávat nebo rovnou začleňovat do společnosti, není ochotna naklonit své ucho k nikomu, kdo ví, o čem je řeč a co se s námi děje. Chováme však naději, že se přeci jen najde ještě aspoň jeden člověk, který ví, o čem je řeč … a nastaví nový kurz kormidla svého života.

redakce genesisera.cz

Česká televize (žel) šíří dezinformace – část 14.

Reakce redakce GENESISERA.CZ na nepravdivý článek zveřejněný na webu České televize – ČT 24 v rubrice SVĚT dne 25. listopadu 2019.

upozornění: Chtěli bychom na začátek naše čtenáře upozornit na jednu velmi důležitou skutečnost! A sice že na vyvrácení lži (obecně zkreslené zprávy) musí být řečeno násobně více, než co řekl ten, kdo lhal (mystifikoval či zkresloval) – tzn. na vysvětlení něčeho, co někdo zamlžil a zatemnil, musí být použito více slov (někdy dokonce mnohem více) a větší množství souvislostí a faktů. Tento článek je proto výrazně delší, než většina ostatních článků na našem webu. Rozhodli jsme tedy uveřejnit naši reakci po částech. 

V poslední 14. části představujeme souhrn nejdůležitějších faktů a definic týkajících se stvoření a evoluce.

Na závěr původního článku na stránkách ČT24 jsou uvedena některá – údajná – fakta. Původní texty jsou vyznačeny modře – naše reakce a uvedení faktů na pravou míru je vyznačena klasickou černou barvou.

ÚDAJNÁ FAKTA DLE ČT24

Evoluční teorie:

  • Klasická Darwinova teorie: organismy se vyvíjejí a mění postupně tak, jak se přizpůsobují změněným podmínkám. Přežijí jenom ti jedinci, kteří se dokážou nejlépe adaptovat, ostatní zahynou. Nejúčelnější uzpůsobení pak v populaci pomalu, generaci po generaci, převládnou – až vznikne nový druh.
  • Teorie přerušované rovnováhy neboli skoků: Američtí vědci Niles Eldredge a Stephen Jay Gould ve své teorii zveřejněné v roce 1972 tvrdí, že evoluce neprobíhala plynule, ale ve skocích. Dlouhá období relativního klidu střídala poměrně krátká, ale bouřlivá období, kdy se rychle formovalo mnoho druhů a ekosystémů najednou.
  • Teorie sobeckého genu: Podle britského biologa Richarda Dawkinse jsou hybateli evoluce geny, jejichž cílem je se replikovat. Organismy jednotlivých druhů jsou jen schránkami, které si geny a jejich soubory přizpůsobují ke svému dalšímu přežití. Teorie, publikovaná v roce 1976, tedy nepovažuje za základní evoluční jednotku druh, populaci ani jedince, ale gen.
  • Teorie zamrzlé plasticity: Podle teze českého vědce Jaroslava Flégra je naprostá většina druhů evolučně „zamrzlá“ a reaguje na změnu prostředí jen bezprostředně po svém vzniku. Čím více se vlastnosti daného druhu odchylují od původního stavu, tím větší kladou odpor, až v určitém momentu přestanou na tlak prostředí odpovídat.

SKUTEČNÁ FAKTA DLE GENESISERA.CZ:

Evoluční hypotézy a teorie, evolucionismus:

  • Klasická Darwinova teorie: organismy se vyvíjejí a mění postupně tak, jak se přizpůsobují změněným podmínkám. (Měnící se okolní podmínky dnes prokazatelně nikde nezpůsobují zásadní změny v organismech, jak se Darwin domníval. Navíc hypotéza miliónů let je v principu netestovatelná.) Přežijí jenom ti jedinci, kteří se dokážou nejlépe adaptovat, ostatní zahynou. (Přežívá mnohem víc jedinců, než ti nejlépe adaptovaní. Přežívání je otázkou daleko složitější, než si Darwin myslel. Ve skutečnosti přežívají i hůře adaptovaní než nejlépe. ) Nejúčelnější uzpůsobení pak v populaci pomalu, generaci po generaci, převládnou – až vznikne nový druh. (Tato představa je pouhou hypotézou, navíc velmi nepřesně vyjádřenou. Novým druhem se zde nemyslí makro-změna ve smyslu od jednobuněčných k mnohobuněčným, od ryb k obojživelníkům a plazům, od zvířat k člověku apod. Účelnost uzpůsobení je velice nepřesné tvrzení. Spíše by se mělo říci, že v populaci přežijí snázeji ti jedinci, kteří jsou nejméně zdegenerovaní. Žel, v každé generaci se rodí noví jedinci, kteří mají vždy nové, unikátní variace znaků příslušející danému druhu, ale také řadu defektů a chorob a ti také často přežívají.)
  • Hypotéza přerušované rovnováhy neboli skoků: Američtí vědci Niles Eldredge a Stephen Jay Gould ve své teorii zveřejněné v roce 1972 tvrdí, že evoluce neprobíhala plynule, ale ve skocích. (Pak by se ale nemělo mluvit o evoluci.) Dlouhá období relativního klidu střídala poměrně krátká, ale bouřlivá období, kdy se rychle formovalo mnoho druhů a ekosystémů najednou. (Zajímavá hypotéza, ale dosud nebyla nikde v reálné přírodě přímo pozorována. Rychlé formování druhů a ekosystémů najednou nemohlo v principu proběhnout ex nihilo – tj. z ničeho. Stabilita základních druhových kategorií v čase je nejlépe ověřeným faktem v biologických vědách.)
  • Hypotéza sobeckého genu: Podle britského biologa Richarda Dawkinse jsou hybateli evoluce geny, jejichž cílem je se replikovat. (Tato hypotéza je na úrovni sci-fi, s reálnou vědou nemá nic společného.) Organismy jednotlivých druhů jsou jen schránkami, které si geny a jejich soubory přizpůsobují ke svému dalšímu přežití. (Vztah mezi tělem a genomem se netýká pouze přežití a jakékoliv přizpůsobování má své principiální hranice, které není možné překročit.) Teorie, publikovaná v roce 1976, tedy nepovažuje za základní evoluční jednotku druh, populaci ani jedince, ale gen. (Ve skutečnosti se nejedná o teorii, ale o hypotézu.)
  • Teorie zamrzlé plasticity: Podle teze českého vědce Jaroslava Flégra je naprostá většina druhů evolučně „zamrzlá“ a reaguje na změnu prostředí jen bezprostředně po svém vzniku. Čím více se vlastnosti daného druhu odchylují od původního stavu, tím větší kladou odpor, až v určitém momentu přestanou na tlak prostředí odpovídat. (S tímto pohledem na určitý druh proměnlivosti přírody by se dalo v zásadě souhlasit s tím rozdílem, že nové druhy mohou v období „plasticity“ vznikat pouze v rámci základních druhových kategorií, které ale už takto nevznikly a vzniknout nemohou, a to z principiálních důvodů souvsejících s nemožností vzniku specifikované kódované informace přirozenými materiálními procesy z materiálního nosiče informace. Všechny základní druhové kategorie byly inteligentně navrženy a stvořeny. Poté nastalo období diverzifikace, avšak příslušnost k základním druhovým kategoriím a základní pozice v ekosystémech zůstala po celou historii zachována.)

ÚDAJNÁ FAKTA DLE ČT24

Teorie stvoření, kreacionismus:

  • Ortodoxní kreacionisté soudí, že Země, člověk a také ostatní organismy byly stvořeny asi před šesti tisíci lety v šesti dnech Bohem, a to přímo a v současné podobě. Popisem těchto událostí má být biblická kniha Genesis.
  • Teorie inteligentního plánu či designu, která se zrodila koncem 80. let 20. století v USA, částečně připouští evoluci. Ovšem některé aspekty přírody jsou podle ní tak složité, že je nelze vysvětlit pouhými fyzikálními zákony. Onou silou, která přírodní vývoj přinejmenším nastartovala a udává mu obecný směr, je „inteligentní designér“. Tuto teorii zastává třeba bývalý americký prezident George W. Bush.

SKUTEČNÁ FAKTA

Stvořitelské hypotézy a teorie, kreacionismus:

  • Stvořitelská teorie (kreacionismus) mladé Země: je založena na důvěře v historickou pravdivost biblických textů Mojžíšových knih. Kromě jiného se věří, že Země, veškerý viditelný vesmír, Slunce, Měsíc, veškerá živá i neživá příroda a člověk (muž i žena) byli stvořeni přibližně před šesti tisíci lety (na základě biblických rodokmenů od Adama po Krista), a to ve velmi krátké době – v průběhu 1 pozemského týdne – tj. v 6+1 pozemských dnech. Stvoření veškerenstva neprobíhalo materiálními, přirozenými procesy (ty by trvaly velmi dlouho), ale nemateriálními informačními a komunikačními (nad-přírodními, nad-přirozenými) procesy popisovanými v Bibli jako „Bůh řekl …“. Čím vyšší inteligence, tím méně času, prostoru, informace a hmoty spotřebuje na dosažení extrémně náročných a komplexních výsledků. Svět nebyl stvořen ve stavu, v jakém je dnes. Na počátku byl svět nejlepší – jako když vyjede nové auto z továrny – nebo když se narodí zdravé dítě. Na konci světa bude svět nejhorší – vinou člověka a jeho špatného zachází nejen se stvořením ale i se Slovem Božím. Celá historie tohoto světa podléhá biblickému schématu –> 1) STVOŘENÍ: Dokonalé stvoření, dokonalý vztah, dokonalý život z rukou dokonalého Stvořitele 2) PÁD: Iracionální odmítnutí Bohem stvořené a požehnané dokonalosti, narušené vztahy, narušený život plný strachu, nedůvěry, nevděčnosti, zlosti, sobeckosti, pýchy, lhostejnosti atd. , narušené životní prostředí, narušená strava, narušené tělo i mysl, příchod smrti, chorob, soupeření, násilí na svět. 3) OBNOVA: Bůh vstupuje do dějin a usiluje o získání srdce lidského rodu. Uzdravuje nejprve to nejdůležitější – vztahy, postoje, hodnoty, myšlení a komunikaci. A skrze to potom vše ostatní. Svět se nazdržitelně rozpadá a není v lidských silách to změnit. Popisem těchto událostí a principů se zabývá Bible a zvláště Mojžíšovy knihy a zvláště 1. kniha Mojžíšova zvaná Genesis.
  • Teorie inteligentního plánu či designu je výsledkem rozsáhlé mezinárodní spolupráce mnoha vědců průkopníků z mnoha vědních oborů, kteří na základě reálných měření a pozorování dospěli k závěru, že zdrojem řádu, funkčnosti a složitosti světa nemohou být neřízené, neplánované, neúmyslné materiální procesy, tedy evoluce. Toto zjištění šlo ruku v ruce se základními postuláty moderní vědy o informacích, která je základem všech informačních technologií současnosti. Teorie ID hovoří o tzv. nezjednodušitelné složitosti, která nemůže být v principu výsledkem postupného neplánovaného vývoje, ale pouze a výhradně výsledkem vědomého konstrukčního plánu a tvůrčí činnosti cílevědomé inteligence, která systém sestavila s vidinou konkrétního cíle a funkce. Teorie ID netvrdí, že všechny složité systémy jsou automaticky vždy produktem inteligentního návrhu, ale že nezjednodušitelně složité, specificky složité a funkční systémy a také kódované zprávy jsou vždy výsledkem inteligentního, úmyslného návrhu cílevědomé inteligence. Fyzikálními zákony totiž nelze vysvětlit podobu světa ani většinu procesů, které se ve světě odehrávají, protože přírodní zákony vyjadřují ve skutečnosti pouze určité pravidelnosti ve vztazích a vlastnostech materiálních objektů, avšak jedinečné, neopakovatelné procesy a události, jejich podobu, načasování a smysl vysvětlit nedokážou. Teorie ID uznává zjevnou realitu přirozeného výběru, avšak podobně jako stvořitelská teorie mladé Země, vychází výhradně z reálných pozorování a měření, která říkají, že přirozený výběr může pouze odstranit to, co již existuje anebo může pouze přežít to, co již existuje – přirozený výběr zkrátka není tvůrčím procesem v žádném ohledu. Tuto teorii zastávají tisíce a tisíce špičkových světových vědců prakticky ve všech vědních oborech.

Byly bychom rádi, pokud by Česká televize byla ochotna uvést dodatečně tyto skutečnosti na pravou míru a informovala tak českou veřejnost o lžích, které ve svém článku zveřejnila a o pravdách, které překroutila nebo zamlčela, ať už z jakéhokoliv důvodu.

Vaše redakce genesisera.cz

Česká televize (žel) šíří dezinformace – část 13.

Reakce redakce GENESISERA.CZ na nepravdivý článek zveřejněný na webu České televize – ČT 24 v rubrice SVĚT dne 25. listopadu 2019.

upozornění: Chtěli bychom na začátek naše čtenáře upozornit na jednu velmi důležitou skutečnost! A sice že na vyvrácení lži (obecně zkreslené zprávy) musí být řečeno násobně více, než co řekl ten, kdo lhal (mystifikoval či zkresloval) – tzn. na vysvětlení něčeho, co někdo zamlžil a zatemnil, musí být použito více slov (někdy dokonce mnohem více) a větší množství souvislostí a faktů. Tento článek je proto výrazně delší, než většina ostatních článků na našem webu. Rozhodli jsme tedy uveřejnit naši reakci po částech. 

V následující 13. části pokračujeme v odhalování omylů týkající se Evropy a evropské vzdělanosti v souvislosti se stvořením a evolucí.

Sekce Evropané se přiklánějí k evoluci

V poslední sekci svého článku se autor snaží čtenáře přesvědčit, že většina vzdělané Evropy se přiklání k teorii evoluce. Opět samotná čísla neříkají nic. Autor nám zde znovu zamlčuje důležité skutečnosti. Např. proč je v některých zemích EU dle průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters z roku 2011 nadpoloviční většina lidí pro evoluci – 68% Švédů, 65% Němců nebo 61% Belgičanů? Má to řadu příčin, ale ani jedna z těchto příčin není domnělá pravdivost evoluční teorie. Tato vysoká čísla jsou výsledkem dlouhodobého materialistického, sekulárního, konzumního způsobu života v těchto zemích, to nemá nic společného s vědeckou pravdivostí evoluční teorie. Jak jsme si již na začátku řekli, prakticky všechny střední a vysoké školy v EU již desítky let učí výhradně evoluční, materialistický světonázor. Není tedy divu, že se k němu tolik lidí přiklání. Jak se říká, co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. Skutečně, není divu, že v evoluci tolik lidí věří, když ještě neslyšeli solidní vědeckou kritiku a vědecké argumenty pro inteligentní a úmyslné stvoření! Kdyby se ve školách svobodně učily oba přístupy a byly žákům a studentům řádně a nestraně představeny a porovnány, jistě by výsledky těchto průzkumů dopadly jinak, např. jako v USA, kde se na mnoha místech učí oba přístupy. Je to podobná situace, jako kdybychom argumentovali, že 65% Němců souhlasila v roce 1939 s Hitlerovými argumenty a nacistickou ideologií. V tehdejší době to bylo přeci to hlavní, co v Německu dominovalo a čemu se museli lidé podřídit, jinak jim šlo o všechno. Můžeme jen spekulovat, ale je dost dobře možné, že značná část lidí v EU, kteří se hlásí k evoluční teorii, se k ní hlásí jenom proto, že je přesvědčena o tom, že díky evolučním názorům a vizím se nám v Evropě žije tak dobře … a o to samozřejmě nechtějí v žádném případě přijít. Je to zkrátka nejvíce omílaný, nejčastěji zmiňovaný, nejčastěji vnucovaný a vyzdvihovaný a oslavovaný názor na původ vesmíru, života a člověka … a očekávat od obyčejných lidí nebo naopak od lidí kariérně a ideologicky zainteresovaných, že budou svobodně nesouhlasit s většinovým názorem, je velice naivní. V každém případě tento statistický argument autora článku je naprosto irelevantní.

Nakonec se autor článku vítězoslavně nadechuje a zmiňuje rezoluci Rady Evropy č. 1570 z roku 2007. Doslova píše: “V roce 2007 vydala Rada Evropy rezoluci, ve které uvádí, že všechny členské státy „jsou rozhodně proti výuce kreacionismu jako vědecké disciplíny na stejné úrovni s teorií evoluce a nesouhlasí s prezentací kreacionistických myšlenek v jakémkoli jiném oboru než v náboženství“. Ano, tato rezoluce byla skutečně oficiálně schválena a rozeslána na všechna ministerstva školství a akademie věd členských států, včetně České republiky. Tato rezoluce však naprosto pošlapává základní principy demokracie a svobody slova. Je to neuvěřitelně vulgární, diktaturním a hanobícím stylem sestavená rezoluce, která je postavena na lžích a polopravdách o teorii stvoření i teorii ID. Je smutné, že část vědecké komunity přiklánějící se k evoluci a materialismu, sáhla místo slušné, poctivé a věcné diskuse na vědecké úrovni k politickým a úředním formám nátlaku a pokouší se veškerou opozici evoluční doktríně zlikvidovat jakýmkoliv způsobem, který je k dispozici.

Charles Darwin

Na závěr zmiňuje autor samotného Darwina a říká doslova: Darwin, který stál na úplném počátku tohoto sporu, měl až do své smrti v dubnu roku 1882 o vztahu mezi evolucí a kreacionismem jasno. O stvoření světa Bohem nepochyboval, tvrdil však, že „na počátku vdechnul život do několika forem života, možná jen do jedné“. Je to smutné, ale ani na konci článku nám autor nesděluje pravdu. Darwin, prosím pěkně, nestál na úplném počátku tohoto sporu. Počátek tohoto sporu byl dávno předtím, než se Darwin narodil. Již za starověkého Řecka se vedly diskuse o evoluci a stvoření. Staří Egypťané a Izraelité byli ve sporu evoluce vs. stvoření. Podobně i za Mojžíše či Abraháma. Lidé po celou historii a ve všech národech a kulturách naráželi na tento nesmiřitelný konflikt a snažili se pochopit svět a to jak vznikl. Darwin rozhodně nebyl prvním, kdo se tomuto tématu věnoval. Zadruhé, Darwin neměl o vztahu mezi evolucí a kreací (nikoliv kreacionismem) jasno. DARWIN byl až do své smrti v řadě věcí pln pochybností, DOKONCE SÁM ŘÍKAL, ŽE KDYBY DOKÁZAL NĚJAKÝ VĚDEC, ŽE NĚJAKÝ ORGÁN ČI FUNKCE NEMŮŽE VZNIKNOUT SÉRIÍ MALÝCH POSTUPNÝCH KROKŮ, POTOM BY SE CELÁ JEHO TEORIE ZHROUTILA. Stejně tak si Darwin nebyl zcela jistý tím, že je fosilní záznam neúplný, ale chtěl tomu věřit, jinak by jeho teorie padla. Darwin byl také značně rozpolcen v době, kdy pochovával své 3. dítě zemřelé v raném věku na vážnou chorobu a bojoval s realitou nemocí, degenerace a smrti. Darwin však obviňoval Boha z toho, že není takový, jak Ho představuje Bible, ale že je naopak lhostejný a krutý. Pro Darwina to tedy nebyly především vědecké argumenty, co ho nutilo odmítat stvoření, protože argumentů pro evoluci od bakterií k člověku měl naprosto mizivé množství, ale především argumenty etické, vztahové a existenciální. Proč? Jednoduše proto, že tento spor je v jádru náboženský, etický a existenciální. Není to spor mezi vědou a vírou, ale mezi vírou a vírou – mezi vírou v evoluci a vírou ve stvoření (potažmo Stvořitele).

pokračování v další části …

redakce genesisera.cz

Česká televize (žel) šíří dezinformace – část 12.

Reakce redakce GENESISERA.CZ na nepravdivý článek zveřejněný na webu České televize – ČT 24 v rubrice SVĚT dne 25. listopadu 2019.

upozornění: Chtěli bychom na začátek naše čtenáře upozornit na jednu velmi důležitou skutečnost! A sice že na vyvrácení lži (obecně zkreslené zprávy) musí být řečeno násobně více, než co řekl ten, kdo lhal (mystifikoval či zkresloval) – tzn. na vysvětlení něčeho, co někdo zamlžil a zatemnil, musí být použito více slov (někdy dokonce mnohem více) a větší množství souvislostí a faktů. Tento článek je proto výrazně delší, než většina ostatních článků na našem webu. Rozhodli jsme tedy uveřejnit naši reakci po částech. 

V následující 12. části pokračujeme v odhalování omylů týkající se vědeckého světa, školství a křesťansky věřících vědců.

prof. Charles Thaxton

Autor dále pokračuje zmínkou o konferenci na téma Darwin a Design v roce 2005. Doslova píše: “Podobná událost propagující kreacionismus se nevyhnula české metropoli. V říjnu roku 2005 americký vědec, který pár let před tím působil jako hostující profesor na Karlově univerzitě, Charles Thaxton, v Praze uspořádal konferenci „Darwin a design: Výzva pro vědu 21. století“, kde se sešlo na 700 účastníků z 18 států.” Autor článku opět zamlčuje důležitá fakta týkající se této mimořádné konference. Předně, seznam přednášejících byl na světové úrovni. Dr. Jonathan Wells – University of California, Berkeley, prof. John C. Lennox – Oxford University, prof. Charles Thaxton – Iowa State University  (předtím Univerzita Karlova Praha), Dr. Stephen C. Meyer – Cambridge University (hovořil v Událostech ČT) a prof. Michael Behe – University of Pennsylvania. Předseda Akademie věd ČR, Václav Pačes, který patřil k pozvaným, řekl tehdy pro ČTK, že konferenci považuje za zbytečnou. Podle Pačesa je Michel Behe výborný biochemik. „Nyní ale tvrdí, že nelze vysvětlit vznik života jinak než inteligentním designem nějaké vyšší bytosti,“ uvedl šéf Akademie věd pro ČTK. Poté ještě poznamenal: “To, že ještě nedovedeme vysvětlit původ života na Zemi, ještě neznamená, že tady je nějaký Bůh, který to stvořil”. Zde opět vidíme typický přístup evolučně a materialisticky uvažujících vědců. Je zarážející, že ani předseda AVČR tehdy neměl jasno v tom, jaké má materialismus principiální omezení a že věc nestojí tak, že “ještě nedovedeme vysvětlit materialisticky původ života na Zemi”, ale že to nepůjde nikdy, protože život je založen na vysoce specifikovaných a chráněných informacích, které v principu nelze odvodit z hmoty a energie, resp. z jejích vlastností. Pan předseda Pačes tehdy měl místo toho konferenci navštívit a tato fakta by se tam dozvěděl včetně mnoha dalších detailů, pro které zde teď není prostor. Podobně odmítli konferenci navštívit i další známí vědci – např. matematik a šéfredaktor časopisu Vesmír, pan Ivan Havel, či astrofyzik Jiří Grygar. Opět je neuvěřitelně paradoxní, že právě tito dva pánové se do teorie ID, potažmo teorie stvoření strefují řadu let, co jim síly stačí, přitom ve svých odmítavých a velice často zesměšňujících projevech na adresu teorie ID a biblického stvoření projevují základní neznalosti těchto konceptů. Konferenci Darwin a Design provázela ještě jedna nemilá skutečnost. V některých českých médiích – např. v týdeníku Respekt – vyšly hanobící, zesměšňující a neuvěřitelně nepravdivé články a komentáře právě na adresu této konference, ale ani jediný článek, který by o této konferenci informoval slušně a pravdivě. Můžete si tuto informaci ověřit. Toto je ale typická strategie zastánců evoluce a materialismu – zamlčování důležitých faktů, polopravdy, překrucování málo známých faktů, vytrhávání z kontextu, zesměšňování a zpochybňování zastánců stvořitelské teorie atd.

Za solidní jednání bychom mohli považovat to, kdyby vědci z ČSAV tehdy konferenci nebojkotovali, ale naopak navštívili a věcně reagovali na předkládaná nová fakta a souvislosti. Kdyby se jim touto čestnou a rovnou cestou podařilo odhalit nějaký konkrétní podvod či mystifikaci ze strany zastánců stvořitelské teorie a tuto pak slušným, ale jasným způsobem okomentovat a uvést na pravou míru, neřekl bych na to ani slovo. To se však nestalo ani náznakem. Stal se přesný opak. Čeští vědci se bez dostatečných znalostí v těchto otázkách odhodlali k organizovanému bojkotu a výsměchu a ochotně se připojila i česká média, ostatně jako obvykle a jako i v tomto případě!

Další věc, nad kterou se autor pohoršuje, jsou letos představené školní osnovy, které mají začít v roce 2022 platit ve Walesu ve Velké Británii, a to pro žáky prvního stupně základních škol. Podle britských vědců a vědeckých organizací, které je napadly otevřeným dopisem, totiž nové plány výuky vynechávají evoluci a zároveň explicitně nezakazují učení kreacionismu. „Je důležité, aby děti ve Walesu nebyly vystaveny pseudovědeckým doktrínám maskujícím se jako věda,“ vzkazují vědci. Autor článku ale opět neuvádí o jaké vědce se jedná. Pokud materialista a ateista vzkazuje, aby děti nebyly vystaveny biblické stvořitelské teorii, pak je to směšný argument, protože on ani nic jiného vzkázat nemůže. To ale nemá nic společného s vědou. Kdyby vědu mohli dělat pouze ateisté a materialisté, potom by všichni vědci věřící ve stvoření museli být mimořádně neúspěšní ve své vědecké kariéře. Většinou je to právě naopak. Jinými slovy, experimentální věda zkoumá fungování materiální reality dnes a denně, hledá a prověřuje přírodní zákony a ověřuje své hypotézy a teorie o současném fungování světa! Otázka původu a historie však není doménou experimentální vědy, protože je to otázka jednorázových neopakovatelných minulých událostí a možné různé filozofické interpretaci dochovaných pozůstatků těchto událostí. Zkrátka, pokud nějaký vědec vzkazuje, že teorie stvoření popř. teorie ID je pseudovědecká doktrína maskující se jako věda, potom by měl toto své tvrzení řádně zdůvodnit a nechovat se jako politik, který jen něco plácne a zmizí. Nejdůležitější na celé této věci je však to, že LIDÉ OBECNĚ NECHTĚJÍ DOVOLIT VŮBEC I JEN OTEVŘÍT VEŘEJNOU DISKUSI NA TOTO TÉMA, NATOŽ TYTO VĚCI ZPŘÍSTUPNIT NAŠIM DĚTEM. Přátelé, zcela reálně se opět smráká na další ideologickou totalitu evoluce a materialismu. Je to vážná situace, protože svoboda slova je nenahraditelným pilířem svobodné a prosperující společnosti, kterou už dávno nejsme!

pokračování v další části …

redakce genesisera.cz

Česká televize (žel) šíří dezinformace – část 11.

Reakce redakce GENESISERA.CZ na nepravdivý článek zveřejněný na webu České televize – ČT 24 v rubrice SVĚT dne 25. listopadu 2019.

upozornění: Chtěli bychom na začátek naše čtenáře upozornit na jednu velmi důležitou skutečnost! A sice že na vyvrácení lži (obecně zkreslené zprávy) musí být řečeno násobně více, než co řekl ten, kdo lhal (mystifikoval či zkresloval) – tzn. na vysvětlení něčeho, co někdo zamlžil a zatemnil, musí být použito více slov (někdy dokonce mnohem více) a větší množství souvislostí a faktů. Tento článek je proto výrazně delší, než většina ostatních článků na našem webu. Rozhodli jsme tedy uveřejnit naši reakci po částech. 

V následující 11. části pokračujeme v odhalování omylů spojených s americkým Muzeem Stvoření a Muzeem Archy – ve státě Kentucky.

Muzeum Stvoření (Creation Museum) v Kentucky, USA.

Hned na to se pan Vácha vyjadřuje k Muzeu Stvoření, které on nepřesně pojmenoval jako muzeum kreacionismu. Je smutné, že pan Vácha si ani nedal tu práci, aby správně napsal název tohoto muzea. Evidentně je to ale úmysl. A nejen to, zřejmě si ještě popletl Muzeum Stvoření s Muzeem Ark Encounter, která jsou od sebe vzdálena přibližně 70 km jižně od Cincinnatti. Píše totiž, že v budově tvaru Noemovy archy má expozice návštěvníky provést časem – od stvoření až po Kristův návrat. To je ale právě přesně expozice v Muzeu Stvoření (Creation Museum), které je od muzea Ark Encounter vzdáleno cca 70 km na sever a nemá žádný tvar Noemovy archy, ale jedná se o trojkřídlou budovu typu hangár. Možná by bylo dobré, kdyby si pan Vácha do těchto míst osobně zajel a doplnil si chybějící informace. Já jsem v těchto muzeích byl osobně již 3x v posledních letech a mohu zodpovědně říci, že jsem v nich nenalezl ani jedinou věc, která by byla v rozporu s reálnou vědou či biblí! Pan Vácha dále píše, že expozice Muzea Stvoření rozporuje teorii evoluce a prezentuje třeba to, jak lidé kdysi na Zemi žili společně s dinosaury. Ano, pane Vácho, toto je řádně vědecky zdokumentovaný fakt. Existují desítky reálných archeologických, literárních a paleontologických nálezů z celého světa, které přesvědčivě dokládají, že lidé a dinosauři žili vždy společně, a to od samého počátku stvoření.

Ukázka z vnitřní expozice Muzea Stvoření. Sktečně world-class exhibition.

Lochneska a wawelský drak

Autor článku dále píše, že v Evropě podobná vzdělávací instituce ani silné prokreacionistické lobby neexistují, ale že se problémy ohledně kreacionismu ve vzdělávání nevyhnuly ani Evropské unii. Skutečnost je taková, že v Evropě existuje několik vzdělávacích institucí, které se snaží teorii stvoření a teorii ID představovat široké odborné i laické veřejnosti. Problém je ale v tom, že veřejnoprávní média v EU informace o těchto institucích a jejích vzdělávacích programech nezveřejňují, ale naopak cílevědomě zamlčují a potlačují. Takové instituce existují ve Švýcarsku, Německu, Polsku, Velké Británii, ve Španělsku, v Čechách i na Slovensku. Některé z nich sice nemají podobu těch amerických, ale jsou zcela legitimní snahou otevírat seriózní dialog na toto důležité téma.

Autor dále říká, že v roce 2006 prohlásil polský náměstek ministra školství Miroslaw Orzechowski, že teorie evoluce je lež, která se stále učí v polských školách a dodává, že polský ministr školství Roman Giertych na jeho výrok odpověděl tím, že se evoluce bude učit tak dlouho, dokud ji bude většina vědců v zemi podporovat. Opět jsme u principu většinové podpory. Jenže takto skutečná věda nepracuje. Většinová podpora není automaticky důkazem správnosti. Může být docela dobře důkazem plošné indoktrinace mnoha generací vědců jednou a tou samou filozofií, kterou se ani neodvažují jakkoliv blíže prozkoumat, protože jsou rádi, že mají práci, přátele, kariéru a prestiž.

Je zajímavé, že otec polského ministra školství Romana Giertycha je populační genetik a bývalý poslanec Evropského parlamentu, prof. Maciej Giertych, který patří k silným odpůrcům evoluce. Autor článku však zapomněl dodat důležitou informaci! Pan profesor Giertych patří k silným odpůrcům evoluce nikoliv primárně z náboženských, ale z vědeckých důvodů. Jako populační genetik zjistil, že ani jediný výsledek výzkumu na poli populační genetiky nepotvrdil základní evoluční tezi o postupném nárůstu genetické informace a z toho vyplývajícího vzniku nových orgánů a druhových kategorií. Naopak všechny tyto výzkumy potvrdily, že v čase dochází k úbytku genetické informace ve všech populacích všech organismů. To ovšem znamená, že evoluce neexistuje, protože nemůže probíhat a jelikož neprobíhá nyní, lze zcela oprávněně předpokládat, že neprobíhala ani v minulosti. Autor článku tyto důležité informace českému čtenáři samozřejmě neřekne, protože by tím vyšlo najevo, že jeho článek je tendenční, jednostranně vedený žurnalistický pahýl. Místo toho ale hned pana profesora Giertycha zesměšňuje prohlášením, že kreacionismus obhajoval tvrzením, že v každé kultuře existují určité indikace, že lidé na Zemi žili společně s dinosaury, příkladem mají podle něj být třeba legendy o lochnesské příšeře nebo o wawelském drakovi z Krakova. Jsem si jist, že to není všechno, co pan profesor Giertych řekl. Ale stačí to na to, aby si laický čtenář začal o panu profesorovi myslet, že je na hlavu. Legendy samozřejmě existují a nejen tyto dvě. Jsou jich desítky až stovky po celém světě. Kromě legend však existují reálné archeologické nálezy – sošky, vázy, předměty denní potřeby, výzdoby starověkých chrámů, zprávy z různých starověkých kronik, ústní tradice v mnoha národech světa apod. K detailnímu popisu těchto nálezů bychom ale potřebovali minimálně dalších 20 stran. To ale autor článku opět taktně zamlčel.

Píše dále, že v roce 2005 chtěla nizozemská ministryně školství Maria van der Hoevernová stimulovat akademickou debatu tím, že se do ní pokusila začlenit již zmiňovanou teorii inteligentního plánu. Po námitkách vědců a protestech ze strany veřejnosti se ale rozhodla plánovanou vědeckou konferenci na toto téma zrušit. Tím se autor článku opět pokouší navodit pocit, že teorie ID, potažmo teorie stvoření, jsou nesmyslné pavědecké teorie, které nemají v Evropě co pohledávat. Jenže pravda je ve skutečnosti někde jinde. Paní ministryně se neměla bát těchto nepřátel dialogu a nepřátel vědeckého pokroku a svobody slova a plánovanou konferenci měla uskutečnit. Problém je v tom, že Holandsko je zemí velmi povolených mravů a obecně je zemí silně vyhraněnou proti křesťanství. Není tedy divu, že reagovala ve strachu tímto způsobem. Dost podobně reagovalo i vydavatelství Academia (vydavatelství České akademie věd), když dostala nabídku k vydání vynikající vědecké publikace prof. Thaxtona, prof. Bradleye a prof. Olsona – Tajemství vzniku života. Ze strachu z početnější pro-evoluční části akademické obce tuto nabídku raději odmítla. Tyto příklady zkrátka nemají naprosto žádnou vypovídací hodnotu a jedná se tedy o falešnou argumentaci.

pokračování v další části …

redakce genesisera.cz

Česká televize (žel) šíří dezinformace – část 10.

Reakce redakce GENESISERA.CZ na nepravdivý článek zveřejněný na webu České televize – ČT 24 v rubrice SVĚT dne 25. listopadu 2019.

upozornění: Chtěli bychom na začátek naše čtenáře upozornit na jednu velmi důležitou skutečnost! A sice že na vyvrácení lži (obecně zkreslené zprávy) musí být řečeno násobně více, než co řekl ten, kdo lhal (mystifikoval či zkresloval) – tzn. na vysvětlení něčeho, co někdo zamlžil a zatemnil, musí být použito více slov (někdy dokonce mnohem více) a větší množství souvislostí a faktů. Tento článek je proto výrazně delší, než většina ostatních článků na našem webu. Rozhodli jsme tedy uveřejnit naši reakci po částech. 

V následující 10. části pokračujeme v odhalování dalších omylů spojených s teorií stvoření a Darwinem. 

Svět jako film nebo jako fotka?

V další sekci autor článku opět čtenáře neuvěřitelným způsobem mystifikuje. Tvrdí, že kreacionisté mají nad zastánci Darwinových tezí navrch typicky v okamžiku, kdy evoluční teorie zatím nedokáže něco přesvědčivě vysvětlit. To je vyložená lež. Ve skutečnosti kreacionisté mají ve všech klíčových bodech sporu své vlastní vysvětlení a nepotřebují, aby evoluční teorie selhávala. To, že evoluční teorie v mnoha naprosto zásadních ohledech selhala a selhává, je holý fakt, ale to samo o sobě nečiní stvořitelskou teorii pravdivou. Ta je pravdivá i kdyby evoluční teorie neexistovala. To je právě to mylné přesvědčení, které zastánci evoluce šíří v naší společnosti, že kreacionisté jsou pavědci a nerozumí vědě ani přírodě a celá jejich víra stojí jenom na tom, v čem evoluce selhává. To skutečně tak není!

Ilustrace celosvětové potopy za dnů Noeho

Autor dále „nakousává“ téma nezjednodušitelné složitosti živých organismů a říká správně, že proto nemohly živé organismy vzniknout vývojem a cestou postupných změn. Jak je ale pro zastánce evoluce typické, nikdy neřeknou proč tomu tak je a co to ta nezjednodušitelná složitost vlastně je. Tak si to řekněme tady a teď. Nezjednodušitelná složitost je vědecky exaktně popsaný jev, který říká v podstatě jednu věc. Aby nějaký systém vykonával určitou specifickou funkci, musí být jeho základní funkční součástky všechny na svém místě, a pokud nejsou, systém tuto specifickou funkci vykonávat nebude. Jinými slovy nezjednodušitelná složitost říká, že systém nemůže své specifické funkce nabývat postupně, po malých krůčcích, ale naopak že dokud není poslední základní funkční součástka na svém správném místě, tak systém bude svou specifickou funkci vykonávat na 0% – tzn. že nebude vůbec fungovat. Příkladem může být např. pastička na myši. Pokud chceme, aby tento systém fungoval jako pastička na myši, musí obsahovat všechny základní funkční součástky, které z ní pastičku na myši vlastně dělají, na svém správném místě. Toto je velice důležité pochopit. Tento argument skutečně vyvrací evoluční tezi o postupném vývoji nezjednodušitelných systémů, protože každý živý systém je v mnoha ohledech nezjednodušitelný.

Podle pana Váchy vidí evolucionisté svět jako film, jehož děj se v čase mění, často velmi radikálně, kdy nové skupiny “herců” přichází a ty staré mizí – a že naopak kreacionisté ho vnímají jako statický, jako fotografií. Zde pan Vácha opět nesděluje pravdu, doslova sděluje nepravdu. Kreacionisté rozhodně svět nevidí jako statický, jako fotografii, to je absurdní pomluva. Kreacionisté naopak vidí svět jako film, ale jako úplně jiný film, než evolucionisté. Právě kreacionisté zastávají názor, že historie světa obsahovala velmi radikální změny, nikoliv však evolučního rázu. Kreacionisté vidí radikální změnu v historii právě ve stvoření v 6 dnech – to byla ta nejradikálnější série změn v historii. Během 1 pozemského týdne Bůh postupuje v tvoření veškeré reality od prázdných prostorů až po hotový vesmír, Slunce, Měsíc, hvězdy, Zemi, oceány, atmosféru, biosféru a člověka. Další radikální změnu v historii vidí kreacionisté v události celosvětové potopy, kdy během 371 dnů zahynulo téměř vše živé na Zemi kvůli lidské zvrácenosti … další radikální změnu v historii vidí kreacionisté v události zmatení jazyků, rozdělení kontinentů a vzniku národů a ras, dále ve velkých migracích národů, dále v Exodu Izraelitů z Egypta, dále v příbězích Abrahama, Izáka a Jákoba, Josefa v Egyptě a dalších a dalších biblických událostech. Rozhodně není pravda, že by evolucionisté byli těmi, kteří vidí historii světa jako film s často radikálními změnami. Nikoliv. Toto si evolucionisté postupně vypůjčili od kreacionistů. Původní představa evoluce za času Darwina byla právě uniformitární – tzn. že historie neobsahovala žádné radikální změny, ale naopak probíhala více méně pozvolně, milióny let. Opět nás pan Vácha mystifikuje.

Proto mě nepřekvapuje, že pan Vácha zastává názor, že kreacionismus – přesněji teorie stvoření – nemá ve školních osnovách co dělat. A proč, pane Vácho? Protože jí nerozumíte a nevěříte v historickou pravdivost Písma svatého? Je to velmi smutné, že z úst představitele církve slyšíme takové názory. Pan Vácha jde dokonce tak daleko, že odmítá stvořitelskou teorii nejen v hodinách biologie, ale také v hodinách náboženství. Zde je opravdu vidět, jak neochotný je pan Vácha o těchto ožehavých otázkách diskutovat, nejraději by snad po vzoru středověké církevní inkvizice zakázal všechno, co nepovolil oficiálně Vatikán. Je to ale správný postoj? Co se ještě musí stát, aby se lidé z historie poučili, že toto není správná cesta. Zakazovat lidem myslet jinak, než jak se nějaký člověk nebo skupina lidí předem domluvili a rozhodli, to je ideologická diktatura jak vyšitá. Nemá být, pane Vácho, církev živým svědkem Boha, v jehož přítomnosti je svoboda, život, láska a vděčnost? Čím uráží nebo poškozuje víra v inteligentní, záměrné, rychlé a nedávné nadpřirozené stvoření světa, přírody a člověka Vatikán, církev, Pána Boha či vědu? Toto je absurdní situace. Církev odmítající historickou událost stvoření? Co bude na řadě dál? Odmítnete potopu, zmatení jazyků, exodus … vzkříšení Ježíše Krista?

Pan Vácha říká, že stvořitelská teorie nemá s vědou nic společného, ale to je lež. Naopak, věda hovoří v mnoha ohledech jednoznačně pro inteligentní stvoření. To ale pan Vácha nechce vidět a ani jako představitel církve není ochoten si v této oblasti doplnit potřebné znalosti a rozhled. Stvořitelská teorie skutečně není to, za co ji pan Vácha vydává a stejně tak ani evoluční teorie není tím, za co ji pan Vácha považuje, soudě podle jeho vlastních slov.

Pojďme dále.

Pan Vácha se v dalších svých výrocích dotýká velice závažné skutečnosti, a tím je povaha biblických textů Starého zákona a otázka biblické hermeneutiky. Z pohledu Vatikánem zásadně změněné katolické teologie oproti původní židovsko-křesťanské tradici totiž skutečně stvořitelská teorie vyznívá jako naprostý blud. Avšak z pozice tradiční židovsko-křesťanské tradice rané křesťanské církve za dob apoštolů Jana, Petra a Pavla je stvořitelská teorie z 1. knihy Mojžíšovy samozřejmou pravdou a pilířem celé křesťanské víry. Pan Vácha je však evidentně zastáncem a propagátorem moderní, přesněji post-moderní a post-faktické katolické teologie založené na tzv. historicko-kritické metodě výkladu Písma. Tato metoda totiž tvrdí, že Písmo nesděluje historické pravdy, nýbrž pouze duchovní obrazy a metafory a že každý text Písma je nutné interpretovat především jako dobovou záležitost pisatelů a nikoliv univerzálně platnou a historicky přesnou skutečnost. Není tedy žádným překvapením, že pan Vácha hned v další větě tvrdí, že první knihy Starého zákona nejsou historickým popisem událostí, ale pestrou směsí různých žánrů. Domnívám se, že se pan Vácha mýlí a že ve skutečnosti to jsou jeho výroky, které vykazují pestrou směs různých žánrů. Neexistuje žádný pravověrný ortodoxní rabín, který by se odvážil tvrdit, že Mojžíšovy knihy nepopisují reálné historické události. Toto by v ortodoxním židovství, ortodoxním islámu a biblickém křesťanství bylo považováno za herezi maxima, tedy naprosté protiřečení Božímu Slovu.

pokračování v další části …

redakce genesisera.cz

Česká televize (žel) šíří dezinformace – část 9.

Reakce redakce GENESISERA.CZ na nepravdivý článek zveřejněný na webu České televize – ČT 24 v rubrice SVĚT dne 25. listopadu 2019.

upozornění: Chtěli bychom na začátek naše čtenáře upozornit na jednu velmi důležitou skutečnost! A sice že na vyvrácení lži (obecně zkreslené zprávy) musí být řečeno násobně více, než co řekl ten, kdo lhal (mystifikoval či zkresloval) – tzn. na vysvětlení něčeho, co někdo zamlžil a zatemnil, musí být použito více slov (někdy dokonce mnohem více) a větší množství souvislostí a faktů. Tento článek je proto výrazně delší, než většina ostatních článků na našem webu. Rozhodli jsme tedy uveřejnit naši reakci po částech. 

V následující 9. části pokračujeme v odhalování omylů spojených s křesťanským protestantismem a teorií stvoření. 

V posledním odstavci této sekce je opět lež jako věž. Autor zde tvrdí, že protestanté a ti, kteří chodí do kostela nejméně 1x týdně věří, že Bůh stvořil lidi v jejich současné podobě. Jak jsme si před chvílí vysvětlili, není to tak docela pravda. Tito křesťané nevěří, že Bůh stvořil člověka v jeho současné podobě, ale že i dnes stále neseme Boží Obraz, stále vykazujeme mnohé vlastnosti a schopnosti prvních Bohem stvořených a obdařených lidí. Ti ovšem měli daleko zdravější a silnější těla, bystřejší mysl i paměť a především nebyli poškozeni sobectvím a pýchou, jako my dnes … do tohoto stavu se dostali až poté, a to vlastní vinou. Tak totiž praví Písmo. Autor dále tvrdí, že dle výzkumů lidé s vysokoškolským vzděláním častěji věří teorii evoluce než kreacionismu (opět bychom očekávali, že autor použije rovnocenný název “teorie stvoření” a nikoliv negativně vyznívající slůvko “kreacionismus”. Zdá se však, že je to jeho záměrem.). Osobně se domnívám, že tento jev není způsoben tím, že by vyšší vzdělání dělalo lidi moudřejšími a rozumnějšími, a oni pak proto věřili spíše v evoluci než ve stvoření. Nikoliv, tak to není. Ve skutečnosti vysoké školy patří mezi nejvíce evolucí indoktrinující instituce v zemi. Na státních (a dokonce často i na církevních) vysokých školách se totiž vyučuje v drtivém počtu případů oficiálně pouze to, co je v souladu s filozofií naturalismu, evolucionismu, materialismu, ateismu, morálního relativizmu – apod. – není tedy divu, že absolventi vysokých škol zastávají v drtivém počtu případů tyto filozofie – tedy obecně evoluci a humanismus. Vždyť vlastně nic jiného na vysoké škole neslyšeli. Není tedy divu, že v ni věří. Kdyby se na vysokých školách seriózně vyučovaly oba přístupy a studenti se učili kriticky myslet, byl by výsledek tohoto průzkumu nejspíše přesně opačný. Jinými slovy, jak asi mohl dopadnout průzkum společnosti Gallup v otázce našeho původu, když se o teorii stvoření prakticky na žádné vysoké škole studenti nic pravdivého nedozví?! A proč? Odpověď už známe. Je to proto, že je jim systematicky upíráno dozvědět se pravdu o stvoření, jako když matka, která miluje své děti tzv. opičí láskou, si myslí, že pro ně dělá to nejlepší, ale ve skutečnosti jim ubližuje ze všech nejvíce a brání v poznání skutečné lásky! Autor článku jde, žel, také touto cestou.

Debata postrádá smyslu, říká Marek Vácha

V této sekci si autor článku vybírá na pomoc katolického kněze, biologa a přednostu Ústavu etiky 3. lékařské fakulty UK, Marka Orko Váchu. Je to ale poněkud paradoxní výběr, protože pan Vácha kategoricky odmítá, že by Mojžíšovy knihy popisovaly reálné historické události, jmenovitě stvoření světa v 6 pozemských dnech následovaných dnem Božího odpočinutí, který je obsažen přímo v Božím Desateru. Marek Vácha je sice formálně vzdělán v oboru biologie i v oboru katolické teologie, nicméně neuznává biblické texty Starého Zákona jako Bohem inspirovaná svědectví o reálných historických událostech, které se skutečně staly tak, jak Bible popisuje. Vybrat si tedy na pomoc pana Váchu v otázce našeho původu znamená vybrat si člověka, který s pro-evolučním a proti-biblickým autorem článku bude v souladu a požene mu vodu na jeho mlýn. Je to jako kdyby se nějaký žurnalista nesnášející Židy, Romy a Čechy obrátil např. na Adolfa Hitlera s otázkou, co si myslí o Židech, Romech a Češích. Hádejte, jakou odpověď by dostal. Pokud by autor článku chtěl dělat svou práci žurnalisty skutečně dobře, potom by se měl zeptat také vědce a teologa, který zastává výrazně jiné stanovisko s řadou pádných argumentů. Tak se totiž má dělat správná žurnalistika a ne, že si svůj názor nechám přihřát výhradně těmi odborníky, kteří mají na věc téměř identický pohled jako já. To potom není žurnalistika, ale konspirace a manipulace.

Je bez nadsázky zarážející, že představitel katolické církve na veřejnosti tvrdí věci, jaké tvrdí pan Vácha. Například, že není nutné, aby názor na vznik života tak úzce souvisel s náboženskou identitou. Proč by to nemělo být nutné? Vždyť co už více a úžeji souvisí s náboženskou identitou než právě to, jaký je původ života, jmenovitě života lidského? Jestliže obecně život, konkrétně lidský život, nemá svůj absolutní zdroj a umístění v živém Bohu představeném v Písmu svatém – Bibli – potom jakékoliv další hledání náboženské identity absolutně postrádá smysl. Proč by člověk měl chtít dávat svůj život Bohu, pokud by jeho život, potažmo veškerý život, nepocházel ve své podstatě výhradně z Boha? Proč by člověk měl chtít žít s Bohem minutu za minutou, sekundu za sekundou celý svůj život, pokud není Bůh tím jediným, kdo má život sám v sobě, kdo mu dokonale rozumí a ví, kam máme každý z nás v životě dojít? Jakou náboženskou identitu by chtěl pan Vácha odvozovat od evolučních představ o slepém vývoji chemických látek v první živou buňku nebo ze slepého zápasu o přežití, který podle Darwina poté následoval? Jakou náboženskou identitu by nám pan Vácha chtěl představit, pokud ne tu, o které hovoří Mojžíš v prvních kapitolách knihy Genesis: “Neboť Bůh učinil je na počátku jako muže a ženu …”? To se však od pana Váchy zřejmě nedozvíme.

Pan Vácha hned v zápětí pokračuje prohlášením, “že někteří biologové zbytečně tvrdí, že kdo je evolucionista, musí zároveň být ateistou a že někteří křesťané, typicky protestanti a typicky z oblasti takzvaně biblického pásu na jihu USA na to odpovídají, že jsou věřící, a proto tedy vlastně nejsou evolucionisty.” Podle pana Váchy prý proto tato debata postrádá smyslu. Pan Vácha se však mýlí. Pojďme si říci, jak je to ve skutečnosti. Předně, biologové nejsou jedinými vědci, kteří řeší otázku evoluce vs. stvoření, to zaprvé. Dále když někdo o sobě říká, že je evolucionista, mělo by se k tomu ještě dodat, jak konkrétně chápe evoluci – tzn. jestli je z filozofického hlediska naturalistou a materialistou nebo jestli je teistickým evolucionistou nebo jestli je zastáncem teorie staletých dnů nebo teorie mezer nebo kreacionismu staré Země apod. – Víra v evoluci sice v jistém smyslu automaticky spadá pod ateismus, ale ne vždy! A o to právě jde. Právě naturalistická, materialistická evoluce je nejsilnějším motorem ateismu. Pokud tedy někdo vyznává tento typ evoluce, potom je automaticky také ateistou, popř. agnostikem. Ve skutečnosti se však jedná o ateismus, protože agnostik tvrdí, že ultimativní pravdu o Bohu, o původu vesmíru, o smyslu života apod. není možné poznat – jedná se o a-gnosis – tzn. o ne-poznání či ne-poznatelnost, což znamená, že agnostik by neměl zastávat žádnou jednoznačnou pozici, tedy ani naturalistickou evoluci. Pokud ale někdo vyznává naturalistickou evoluci, pak vyznává již určitý typ “poznání”, resp. vyznává určité přesvědčení o původu všech věcí, což je v rozporu s agnosticismem. Pan Vácha by měl tedy své výroky výrazně zpřesnit a pokusit se lépe lokalizovat užší významy použitých slov, protože skutečně určitý typ evoluce spadá automaticky do kategorie ateismus. Další problém je v tom, že zmiňuje protestanty – které katolíci obecně nemají moc v lásce – jako někoho, kdo svou víru ve stvoření dává jako důvod, proč nevěří v evoluci. A hned na to pan Vácha dodává, že celá tato debata postrádá smyslu. Nic není dál od pravdy než toto. Tahle debata má ve skutečnosti ten nehlubší smysl a nejvyšší prioritu v našem životě. Vždyť o čem jiném by už lidé měli spolu diskutovat než o tom, jaký je náš původ, smysl, hodnota a cíl? A jestli někdo zastává určité konkrétní stanovisko, potom by nás nemělo překvapovat, že nezastává zároveň stanovisko přesně opačné. To je přeci v pořádku, ne? Jestliže tedy někdo věří v inteligentní stvoření světa a života Božským Tvůrcem, který jediný může vložit a vložil tvůrčí informaci do hmoty … potom logicky takový člověk nemůže zároveň věřit tomu, že do hmoty žádná tvůrčí informace Božským Tvůrcem vložena nebyla – což je postoj naturalistické, materialistické evoluce. To je mimořádně důležité vědět!

Papež Pius XII.

Pan Vácha dále říká, že Vatikán se z odpůrce Darwinových tezí stal naopak jeho podporovatelem a popisuje krátce tuto historii. Říká, že od poloviny 20. století začal Vatikán měnit svá prohlášení na adresu našeho původu tak, aby se postupně našla společná řeč s evoluční teorií. Papež Pius XII. v encyklice Humani generis prý řekl, že katolík může mít na vývoj života řadu názorů. Podle pana Váchy to znamenalo, že pravověrný katolík může být evolucionista nebo i kreacionista. Zde je vidět, že pan Vácha nechápe dost dobře rozdíl mezi evolucionistou a zastáncem biblického stvoření. Pokud hovoříme o svátečním křesťanství, o chození do kostela, přijímání svátostí, chození na zpověď, tak to je v katolické církvi obecně vnímáno jako důkaz pravověrného katolictví. Ale to není pravé křesťanství v duchovním, historickém a biblickém slova smyslu. Pravý křesťan je člověk, který přijímá Pravdu Božích výroků, který podřizuje svou vůli Bohu a ne jen ten, kdo je věrný církvi v lidské rovině nebo její tradici. Věrnost církvi je ale pro katolíka rovna věrnosti Bohu a zde je nutné zdůraznit, že to ale není jedno a totéž. Ve skutečnosti pravověrný křesťan by měl mít v otázce stvoření a evoluce tak jasno, že by měl být schopen důvody pro svoji víru vysvětlit každému, kdo se na ně zeptá. Jestliže věřím v inteligentní, úmyslné stvoření veškerého života podle jeho druhů a zvláštního stvoření člověka k Obrazu Božímu separátně od všech zvířat, což je přesně to, co říká Bible v knize Genesis, tak potom ale zároveň nemohu věřit v neinteligentní, neúmyslné, nerozumné vyvinutí života z neživých chemikálií za milióny let a postupný vývoj všech druhů organismů podle evoluční teorie. Proto tvrzení pana Váchy postrádají smysl a nikoliv debata o stvoření a evoluci, jak on tvrdí.

Pan Vácha pak pokračuje tím, že po papeži Piovi XII. přijala katolická církev na 2. vatikánském koncilu evoluční teorii a prohlásila, že není v rozporu s jejím přesvědčením. No, pokud vatikánský koncil nepřijímá pravdu Písma o stvoření světa, přírody a člověka Bohem v řádu dnů, potom není žádným překvapením, že nevnímá evoluční teorii jako rozporující tvrzení. Je to tak trošku salámová metoda, kdy se nejprve řekne: “Toto může být pravdivé, ale my to nepřijímáme.” Potom se řekne: “Toto může být pravdivé, ale nám už to nevadí.” A potom se řekne: “Toto může být pravdivé, hledáme společnou řeč.” A nakonec se vítězoslavně prohlásí: “Toto je vlastně také pravda.” Takto se ale chovají liberálové, kteří mají ten problém, že nakonec přijmou úplně cokoliv, jen aby si svůj liberalismus mohli zachovat a nic zásadního neměnit.

Papež Jan Pavel II.

Pan Vácha končí tento svůj vstup tvrzením, že papež Jan Pavel II. v roce 1996 uvedl, že Darwinova vývojová teorie je “víc než hypotéza” a že zasluhuje hlouběji zkoumat. Problém je ale v tom, že katolická církev se takto nechová. Ona nezkoumá Darwinovu teorii, ona ji absorbovala do své teologie a nyní ji v jistém smyslu dokonce propaguje jako možné vysvětlení historického vývoje druhů a snad i člověka. Je rozdíl mezi “zkoumat” a “přijmout a šířit”!

pokračování v další části …

redakce genesisera.cz