Reakce redakce GENESISERA.CZ na nepravdivý článek zveřejněný na webu České televize ČT 24 v rubrice SVĚT dne 25. listopadu 2019.

upozornění: Chtěli bychom na začátek naše čtenáře upozornit na jednu velmi důležitou skutečnost! A sice že na vyvrácení lži (obecně zkreslené zprávy) musí být řečeno násobně více, než co řekl ten, kdo lhal (mystifikoval či zkresloval) – tzn. na vysvětlení něčeho, co někdo zamlžil a zatemnil, musí být použito více slov (někdy dokonce mnohem více) a větší množství souvislostí a faktů. Tento článek je proto výrazně delší, než většina ostatních článků na našem webu. Rozhodli jsme tedy uveřejnit naši reakci po částech. 

Část 2. 

Autor článku dále pokračuje tvrzením, že Darwin údajně rozdělil svět do dvou táborů, které se dodnes nepodařilo usmířit. Ani toto tvrzení však není pravdivé, protože oba názory na původ světa – stvořitelský i evoluční – existovaly již dávno před Darwinem. Darwin tedy nerozdělil svět do dvou nesmiřitelných táborů, protože svět již v tomto stavu byl. On ve své době pouze posílil ukvapené a nutno říci, že i dosti naivní přesvědčení členů evolučního materialistického tábora o své vědecké autoritě. Vědci i laici věřící v inteligentní a úmyslný původ vesmíru, života a člověka však existovali již dávno před Darwinem a měli již za Darwina k dispozici zdrcující vědecké argumenty proti materialistickým dogmatům, na kterých je evoluční teorie vybudována. Žel, těmto vědeckým argumentům nebyla tehdejší doba a společnost příliš nakloněna, jako jim není nakloněna ani dnes. Pachuť slepého náboženství a fanatického církevničení, která byla za Darwina – v mnoha případech žel oprávněně – s teorií stvoření spojována, dootevřela značnou část akademické obce a politického establishmentu materialistickým náladám a dogmatům, jejichž přijetím ztrácí člověk schopnost správně chápat a doceňovat biblické poselství. Jedná se totiž o naprostý protiklad.

Ačkoliv Darwin nebyl ani v nejmenším někým, kdo by inicioval rozdělení názorového spektra, byly jeho evoluční názory na původ přírody, člověka a společnosti s nadšením přijímány lidmi, kteří sympatizovali s myšlenkou vytvoření nového – dokonalého – člověka a společnosti – jakéhosi Nového Světového Řádu, a to přirozenými lidskými prostředky. Něco takového je ovšem přesným opakem Kristova evangelia, které stojí a padá na zprávě o stvoření. Je to pozoruhodné, že člověk, který odmítá Kristovo evangelium, odmítá automaticky poselství o stvoření a každý, kdo odmítá poselství o stvoření, přijímá automaticky evoluční obraz minulosti. V těchto otázkách skutečně neexistuje žádné „území nikoho“, jakási pomyslná neutrální zóna, ve které bychom mohli odmítat stvoření i evoluci. Některé lidi obecně fascinuje představa světa, ve kterém by neexistovali žádní nemocní, postižení, nábožensky uvažující či obecně liní lidé … ani určité národnostní skupiny, které byly na základě Darwinova učení prohlášeny za evolučně méně vyvinuté a tudíž podřadné – například Židé, Romové, Skoti, Srbové či obecně slovanské národy. Pro takové lidi je svět běz těchto lidí prvním krokem k nastolení onoho pomyslného ráje – přirozenými lidskými prostředky. Jak takové pokusy dopadají, jsme měli možnost se z historie mnohokrát, žel velmi bolestně, poučit. Zdá se ale, že nové generace toto poučení opět odmítají a chovají se, jako by o této možnosti opět začínali vážně uvažovat. Pro pečlivé pozorovatele jsou tyto nebezpečné trendy v naší společnosti již řadu let dobře patrné a stupňují se, pochopitelně. Je to však slepá ulička, cesta do pekel.

Vraťme se však k Darwinovi. Řekli jsme si, že Darwin nebyl tím, kdo by způsobil rozdělení společnosti do dvou nesmiřitelných táborů – stvořitelského a evolučního. Nikoliv. On pouze přiléval, obrazně řečeno, benzín do ohně, který ale hořel už dávno a čekalo se na vhodnou příležitost, která nastala z velké části vinou morálního úpadku v církevnických kruzích, náboženským pokrytectvím a bezohledným prosazovaním nebiblických církevnických dogmat, která byla ve zjevném rozporu s narůstajícími vědeckými poznatky. Darwina zklamalo nábožentví a filozofie, začal se proto věnovat historii a vědě, tu však v konečném důsledku zneužil a neoprávněné extrapoloval a zobecnil až do té míry, že se z jeho tezí stalo nové, náhradní, materialistické náboženství, které ve světě dominuje od pádu Adama a Evy. Lidé si vždy vztah ke Stvořiteli veškerenstva degradovali na uctívání stvoření, padlého stvoření – hvězd, stromů, zvířat, vzduchu, vody, země, člověka, ženy, dítěte … což jsou všechno jen různé projevy materialisticky orientované životní filozofie. 

Autor článku dále tvrdí, že po publikaci Darwinových tezí patřila k hlavním odpůrcům katolická církev. Ale ani to není zcela pravdivé tvrzení. Katolická církev se spíše k Darwinovi za jeho života moc nevyjadřovala, až na malé výjimky. Ve skutečnosti, odpůrců darwinismu bylo jako šafránu i v protestantských církvích, natož v katolické církvi. Po vydání Darwinova díla byla přibližně v horizontu 6-7 let zúžena veškerá církevní opozice na několik málo jedinců z řad evropských protestantských kazatelů, kteří se odvážili proti darwinismu veřejně vystupovat. Mezi nimi dominoval anglikánský biskup Samuel Wilberforce, který se v červnu 1860 veřejně postavil v prostorách Oxfordského univerzitního muzea několika prominentním britským vědcům a filozofům zastávajícím Darwinovu teorii, včetně obávaného Darwinova “buldoga” Thomas Henryho Huxleye. Tvrdit, že katolická církev patřila k hlavním odpůrcům Darwinových tezí, je tedy silně zkreslené tvrzení. Ve skutečnosti katolická církev iniciovala v následujících letech řadu intenzivních snah o postupné zapracování evolučních tezí do katolické teologie v rámci tzv. teistické evoluce. Jedním z průkopníků těchto snah byl francouzský katolický kněz a jezuita Teilhard de Chardin. De Chardinovy snahy spojit evoluci s křesťanskou teologií představovaly významný počátek evolucionalizace katolické spirituality, která vyústila v definitivní přijetí mnohých aspektů evolučního paradigmatu do katolické teologie v 2. polovině 20. století.

pokračování příště …

redakce genesisera.cz