David Catchpoole
Přeložil Pavel Kábrt (Kreacionismus.cz)
Zveřejněno: 25. června 2013 (GMT+10)

Drsnokřídlec březový (Biston betularia, ve své světlé a tmavé formě) je často ukazován jako důkaz evoluce, i když ve skutečnosti to nic takového není. Viz: The moth files [Fakta o můře]. Drobné variace uvnitř druhů těchto motýlů nic nevysvětlují o jejich původu, případně o tom, jak se mohl (třeba) červ změnit na rybu. Pro čtenáře, kteří chtějí poznat více detailů, doporučuji řadu článků zde: Q&A: Natural selection. [Otázky a odpovědi: Přírodní výběr].
Fotografie od Olaf Leillinger, wikipedia.org
Byli jste stvořeni, nebo jste se vyvinuli?

Od doby, kdy Charles Darwin poprvé zveřejnil svoji knihu O původu druhů v roce 1859, začala médiím a vzdělávacímu systému dominovat myšlenka, že se všechno jen tak vyvinulo za milióny let. O evoluci se často mluví jako o ‘faktu’.

Pak jsou ovšem mnozí velmi překvapeni, že sílí počet hlasů, vystupujících veřejně proti evoluci. Říkají, že jsme se nevyvinuli, ale byli jsme stvořeni. Ještě větší překvapení je, že mnohé tyto hlasy patří vůdčím vědcům ze všech vědních oborů. Nejenom tito vědci ukazují na chyby v evoluční teorii, ale na to, že fakta kolem nás podporují obraz minulosti podávaný Biblíne evolucí.

Jaké jsou důkazy pro stvoření, na které tito vědci ukazují? Je jich mnoho. Tady je jen malá ochutnávka.

Konstrukční projekt u živých organizmů

Podíváme-li se jen na jednu stránku našich těl, jako je zručnost naší ruky, zápěstí a prstů, pak to mluví o konstrukčním projektu a tudíž o Projektantovi. Inženýři, kteří vyvíjejí roboty, těžce zápasí, jak takovou zručnost jen okopírovat!

Stále další objevy dosud netušené složitosti buňky nutí člověka k němému úžasu.

V době, kdy Charles Darwin vydal svoji knihu O původu druhů, byla buňka chápána jako nějaký jednoduchý ‘chomáček buněčné hmoty, protoplazmy’—základní stavební kámen života. Avšak s rozvojem technologií, které nám umožňují studovat živé věci na molekulární úrovni, si nyní uvědomujeme, že jediná buňka je ohromně složitá.A tyto fascinující výzkumy o dosud netušené složitosti stále pokračují. Buňka má například ‘ovládací systém’ pro koordinované řízení velkého počtu biochemických procesů, ke kterým uvnitř buňky dochází.A je toho ještě mnohem víc! Jen s úsměvem můžeme pohledět zpět na předpověď jednoho vědce (J.B.S. Haldane), který věřil, že v důsledku evoluce nikdy nikdo nenajde v přírodě kolo.nejmenší rotační motor na světě, čili neuvěřitelný enzym ATP syntázy, který je přítomný ve všem živém:

A také existují lineární motory, ‘kráčející’ proteiny kineziny, které dopravují základní součásti tam, kde je buňka potřebuje, jak ukazuje následující krátké video (délka 1 min. 11 s.):

Všimněte si, že pro každý ‘krok’, který protein kinezin udělá, spotřebuje jednu molekulu ATP energie—čili to ATP, které bylo vyprodukováno motorem rotační ATP syntázy, jak jsme viděli na předchozím videoklipu. Eukaryotní buňka potřebuje oba z těchto vysoce složitých motorů-musí být přítomny a plně funkční a mnohem víc než jen to. Není divu, že autor Žalmů napsal …


Chválím tě, protože velmi dobře vím, že jsem podivuhodně vytvořen způsobem vzbuzujícím bázeň. (
Žalm 139:14)

… a apoštol Pavel řekl:

Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. (Řím 1:20)

Opravdu, není žádné výmluvy! Zvláště jak moderní věda pokračuje v objevování neredukovatelné složitostiv biochemii života. Tento videoklip (délka 2 min. 16 s.) právě na tento základní aspekt ukazuje: