Boží globální oteplování fungovalo skvěle

Autor: Russ Humphreys
Přeloženo z článku: God’s global warming worked just fine

Sklo ve střeše skleníku propouští světlo dovnitř, ale zabraňuje teplu, aby unikalo. „Skleníkové plyny” v atmosféře země mají podobný efekt.

Vlády se dnes snaží redukovat emise oxidu uhličitého (CO₂) do ovzduší, protože se strachují, že skleníkový efekt (který zachycuje teplo, které se snaží ze Země unikat) z CO₂ odstartuje globální klimatickou katastrofu. Poukazují na computerové simulace, které takový výsledek naznačují. Ale důkazy naznačují, že asi před 6000 roky Bůh stvořil svět s velkým obsahem oxidu uhličitého v atmosféře. Toto trvalo 1656 roků od stvoření až po potopu (v Genesis). Skály a fosílie touto potopou uložené naznačují, že tento výsledek byl velice prospěšný a bez žádné klimatické katastrofy-jak uvidíme.

Potřebujeme bořitele mýtů !

Než zboříme hlavní mýtus o změně klimatu, že CO2 údajně způsobuje katastrofu, potřebujeme napřed demaskovat několik druhotných mýtů z obou stran debaty:

Mýtus číslo 1: CO2 je škodlivina [pollutant]. Špatně. Jiné věci vycházející z komínů a z výfuků aut jsou opravdovými škodlivinami; věci i škodlivé i nežádoucí. Příklady jsou:

1. Oxid siřičitý [sulfur dioxide], který se nám vrací jako kyselina sírová [sulfuric acid] v dešti, a
2. Saze, částečky uhlíku, které začerňují krajinu a dostávají se do našich plic.

Takové škodliviny [pollutants] mohou být velice zredukované a měly by být. Ale oxid uhličitý, bezbarvý plyn bez zápachu, je Bohem designovaná součást cyklu života. My jej vydechujeme (a musíme) s každým dechem. Rostliny jej “vdechují” (a musí), aby vyráběly veškerou jejich pevnou tkáň: listy, dřevo, kůru, kořeny, ovoce, semeno, atd. Je úžasné, jak zeleň, kterou okolo nás vidíme, je tvořena z drobounkého množství [tiny amount] oxidu uhličitého, který je dnes v ovzduší: 387 částic v milionu, jen 0.0387% ze všech molekul v ovzduší (jak bylo měřeno v březnu roku 2009). Obsah CO2 v ovzduší by se musel zvýšit alespoň stokrát, řekněme 30 000 částic v milionu (3%), než by se to stalo problémem pro naše dýchání.

Vyšší stupně CO2 vlastně zlepšují růst rostlin a jejich produktivitu. Byl výrazný nárůst v produktivitě celosvětové úrody plodin a lesů skrze narůstající koncentraci oxidu uhličitého, což přispělo k produkci potravin a tkanin pro naplnění potřeb rostoucí lidské populace. ¹

Mýtus číslo 2: CO2 nenarůstá. Špatně. Vědecké záznamy ukazují jasný nárůst o 30% od roku 1880 a 22% od roku 1958 do roku 2007-období přímého měření. Měření nejsou obtížná dělat nebo vykládat. Navíc očekávali bychom přibližně takový objem nárůstu z celkového obsahu CO2vypouštěného do ovzduší. Ti, co odhalují podvod s antropogenním (člověkem zaviněným) globálním oteplováním (anthropogenic global warming-AGW), by se měli zaměřit na jiné body.

Mýtus číslo 3: Země se neotepluje. Rozbory teplot z mnoha oblastí, vyjma těch ovlivněných městským nárůstem [urban growth], ² ukazují mírný průměr (viz mýtus 4) globálního nárůstu během minulého století o asi 0 5 ³ stupňů Celsia. Ať už je tento nárůst poplatný normálním klimatickým cyklům během staletí, změnám ve sluneční aktivitě,⁴ přírodním emisím CO2 nebo člověkem způsobeným emisím, CO2 je tématem vášnivé debaty. Avšak Země se začala oteplovat po ukončení “malé doby ledové” (asi v roce 1850), hodně dříve než začal nárůst úrovně CO2 díky spalování fosilních paliv.⁵ V podstatě globální teploty během posledních osmi roků spadly bez ohledu na nárůst emisí.

„Zjednodušující přístup [simplistic approach] by naznačoval, že nárůst hladiny oxidu uhličitého by měl navyšovat globální teplotu, ale existence desetinásobku současné hladiny v době před potopou bez hyper oteplení [runaway warming] nasvědčuje, že současné a pravděpodobné budoucí nárůsty nebudou mít nějaký významný dopad”

Zjednodušující přístup [simplistic approach] by naznačoval, že nárůst hladiny oxidu uhličitého by měl navyšovat globální teplotu, ale existence desetinásobku současné hladiny v době před potopou bez hyper oteplení [runaway warming] nasvědčuje, že současné a pravděpodobné budoucí nárůsty nebudou mít nějaký významný dopad.

Mýtus číslo 4: Globální oteplování musí znamenat větší horka v tropech. Ne nezbytně. Většina Země je celoročně chladná-jako póly a vysoká pásma. Většina oceánu pod hloubkou několika set stop je sotva nad bodem mrazu. Můžeme navýšit teploty jen těchto chladných míst, aniž bychom zvýšili teplotu v tropech, a zvýšit průměrnou globální teplotu opravdu hodně. Vlastně většina klimatických měření ukazuje větší trend oteplování ve vyšších pásmech spíše než v tropech. Ve svém filmu “An Inconvenient Truth” [Nepohodlná pravda], Al Gore⁶ tento rozdíl neukazuje. Možná zjistil, že právě tato pravda je nepohodlná!

Mýtus číslo 5: Tající vrcholky ledovců utopí kontinenty. Špatně. V posledních 100 rocích se hladina moří zvedla o 180 mm (7 palců). V nepravděpodobné události, ve které by všechen led roztál a teplota by se zvýšila, jako jsou předpovědi nejvyšší teploty klimatického modelu (oteplování také způsobuje termální expanzi vod oceánu), hladina oceánů by stoupla o několik tuctů metrů. Toto by snížilo územní oblast kontinentů o několik procent. Samozřejmě by to ovlivnilo lidi žijící v nízkých pobřežních oblastech, ale bylo by hodně dalšího území nad úrovní moře.

Mýtus číslo 6: Globální oteplování dělá počasí agresívnější. Záznamy o frekvenci a intenzitě bouří neukazují žádný nárůst v agresivitě počasí-jako jsou hurikány, cyklony a tornáda. Počet velkých tornád v USA se například snížil o 43% v období roků 1950 až 2006.⁷

Bohem stvořené klima před potopou?

Goethite, minerál oxidu železitého

Minerály z hlubokých geologických vrstev ukazují, že byla v minulosti doba, kdy měla zemská atmosféra mnohem vice oxidu uhličitého než má dnes (viz obrázek č. 2 a odkaz č.⁸). Fosilní rostliny (obrázek č.3) ze stejné vrstvy ukazují, že svět byl opravdu teplejší — u pólů, ne u rovníku. Fosílie odhalují velmi zelený vlhký svět hemžící se zvířaty a rostlinami. Pravděpodobně byla k dispozici hojnost územních oblastí s nedostatkem ledovců a polárních ledovcových vrchů a příslušně vyšší hladina moří. Vlastně se zdá, že bylo mnohem méně pouští a mnohem více území porostlých vegetací ve vyšších pásmech [higher latitudes], než máme my dnes.
Lekce, kterou bychom se měli naučit je, že vyšší stupeň oxidu uhličitého v ovzduší a globální oteplování jsou věci dobré, ne špatné … pokud nežijete na nízko položeném pobřežním území!

Někteří sekulární vědci zkoumající zemi [geoscientists] si jsou vědomí vyšších úrovní CO2 v minulosti, ale tito běžně nemluví veřejně proti setrvávajícím “politicky korektním” zásadám, které se snaží omezit emise oxidu uhličitého, aby se zamezilo globálnímu oteplování. Část důvodů pro jejich mlčení může být kvůli strachu z vědecké vrchnosti [establishment], ale může také pramenit z nedostatku porozumění, proč svět fosilií měl tak mnohem více oxidu uhličitého než svět dnešní. Sekulárnímu vědci je toto záhadou.

Stvoření vysvětluje záhadu

Fosílie tropických rostlinDickensonia antarctica

Vědci kreacionisté na druhou stranu mají v Bibli mnohem lepší základy pro porozumění těchto věcí. Víme, že potopa v Genesis pohřbila mnoho suchozemských rostlin a zvířat (mimo ta suchozemská zvířata na Noahově arše). Toto zahrnuje většinu fosílií a další formy uhlíku hluboko v zemi jako uhlí, ropu, přírodní plyn, vápenec, atd.⁹ Fosílie jsou momentkou života na zemi ze dne, kdy Noah vešel do archy. Dnes je alespoň 100x vice fosilního uhlíku v zemské kůře než v zemské biosféře (ovzduší, moře, jezera, řeky, půda, rostliny a zvířata).¹⁰ Toto znamená, že se zemská biosféra před potopou hemžila životem, plná vegetace a tvorů, kteří se na ní krmili. Mimo následků hříchu, toto byl svět, který Bůh označil jako “velmi dobrý” hned potom, co jej stvořil (Genesis 1:31).

Protože bylo k dispozici mnohem více uhlíku než dnes, biosféra před potopou měla v oběhu více oxidu uhličitého pro a ze svých různých částí. Například, rostliny braly CO2 z ovzduší fotosyntézou. Potom po odumření vrátily rostliny CO2nazpět do ovzduší svým rozkladem (vydechováním mikroorganizmů). Takže atmosféra před potopou, která byla bohatá na uhlík, měla mnohem více CO2 stejně jako minerály, jako naznačuje goethit [goethite]. Skleníkový efekt s daleko větší hladinou oxidu uhličitého (15 krát vyšší než současná) pravděpodobně přispěl k teplejšímu, relativně uniformnímu klimatu po celé zemi právě tak, jak ukazují fosilie. Teplejší oceány poskytovaly mnohem více vlhkosti do ovzduší, které na oplátku poskytlo více deště. S větším množstvím CO2, vody a tepla k dispozici vegetace bujela. Více tropického počasí ve vyšších pásmech a méně pouští (jestli nějaké byly) znamenalo, že bylo mnohem více povrchu Země vhodného pro rostlinný a zvířecí život. Bůh designoval celý systém včetně půdy, aby byl bohatý na uhlík, a následně takto udržoval hojný rostlinný a zvířecí život.

Proč se strachovat změny klimatu?

Kreacionistický atmosférický vědec Dr. Larry Vardiman mi jednou vysvětlil, proč mají sekulární experti takový strach ze “změny klimatu”. Oni se strachují, že atmosféra je tak nestálá kvůli jejich teorii o době ledové (jedna doba ledová pro kreacionisty, mnoho dob ledových pro lidi nesprávně vykládající datování uhlíkem 14 [carbon-14 dating]). Jejich model-Milankovičova teorie-závisí na odchylkách [variations] oběžné dráhy Země a sezónní nachýlení její otočné osy [spin axis].¹¹ “Tlak” na klima z takových odchylek by byl slabý, kvůli čemuž si sekulární klimatologové myslí, že klima Země je nestálé a stačí jen mírné narušení, aby se “spustila” katastrofa. Nedávný film “The Day after Tomorrow” [Den poté-(správně Den po zítřku-pozn.př.)]¹² má takovou katastrofu jako svůj hlavní předpoklad, vrhající svět do simulovaného antarktického počasí. Experti se obávají, že nějaké silnější “popostrčení” jako třeba mírný globální nárůst CO2 může být dostatečný na to, aby způsobil kolaps klimatu.

„Bůh stvořil svět s mnohem větší oxidu uhličitého ve vzduchu svěží zelené světě.”

Avšak kreacionisté získali dobré porozumění doby ledové po potopě od bývalého prognostika povětrnostní služby USA [Weather Service] a současného experta na dobu ledovou Michaela Oarda.¹³ Jeho teorie závisí na velice mocném “popostrčení”-oteplování oceánů “fontánami velké hlubiny” během potopy v Genesis.¹⁴ Více tepla by způsobilo víc vlhkosti z oceánů, která by způsobila více sněhu ve vyšších pásmech [higher latitudes]. Více sněhu v létě by odráželo horko do prostoru a začalo by hromadění ledovců. Prach ze sopek během potopy a po potopě by napomáhal ke zchlazení Země. Ledovce by setrvávaly, dokud by se oceány nezchladily asi o 700 roků později. Tato teorie vysvětluje mnohé z pozorovaných charakteristik doby ledové, jako jsou existence mírných vlhkých územních koridorů spolu se severními pobřežími severní Evropy a Ameriky mezi teplým mořem a ledovci.¹⁵

Hlavním bodem je, že se klima Země jeví docela stálé, ne “startovací”. Naopak, vyžadovalo velice robustní a jednorázový důvod, potopu z Genesis, aby to vyprodukovalo dobu ledovou. Přidání trochu více oxidu uhličitého do atmosféry by nemělo způsobit katastrofu.

Dny po zítřku

Takže bychom se neměli strachovat “globálního oteplování”. Bůh stvořil svět s mnohem více oxidu uhličitého v ovzduší — šťavnatý zelený svět. Takový svět byl opravdu v průměru teplejší, na rovníku asi stejně jako dnes, ale póly byly mnohem teplejší. Písmo mluví o budoucích “časech obnovení všech věcí” (Skutky 3,21). Je ironické, že naše technologie pumpuje uhlík, který byl pohřbený potopou, nazpět do biosféry Země, možná v přípravě na dobu, kdy bude Země znovu jako Eden — alespoň pokud jde o klima.