Parlamentní rozprava 4. října 2007 (35. zasedání), viz Dokument 11375, zpráva Výboru pro kulturu, vědu a školství, referent: paní Brasseurová. Text přijat Shromážděním 4. října 2007 (35. zasedání).

Účelem této zprávy není zpochybňování či boj proti víře; právo na svobodu vyznání to nedovoluje. Jejím účelem je varovat před jistými tendencemi vydávat víru za vědu. Je třeba oddělovat víru od vědy. Nejde o záležitost dvou protikladů. Věda a víra musí být s to žít vedle sebe. Nejde o stavění víry proti vědě, ale je právě třeba zabránit víře, aby se stavěla proti vědě.

1. Některým lidem dává Stvoření (coby záležitost náboženské víry) smysl života. Nicméně, Parlamentní shromáždění je znepokojeno možnými negativními dopady šíření kreacionistických myšlenek v našem školství a důsledky pro naše demokracie. Nebudeme-li ve střehu, kreacionismus by se mohl stát hrozbou pro lidská práva, jež jsou klíčovou starostí Rady Evropy.

2. Kreacionismus vycházející z popření evoluce druhů přírodním výběrem byl dlouho téměř výhradně americkým fenoménem. Dnes se zdá, že myšlenky kreacionismu si nacházejí cestu do Evropy a jejich šíření zasahuje pěkných pár členských zemí Rady Evropy.

3. Nejdůležitějším cílem dnešních kreacionistů, z nichž většina jsou křesťané či muslimové, je vzdělávání. Kreacionisté usilují o zajištění toho, aby jejich myšlenky byly zahrnuty v osnovách školních vědeckých oborů. Kreacionismus si však nemůže činit nárok na to být vědeckým oborem.

4. Kreacionisté zpochybňují vědeckou povahu jistých složek vědění a tvrdí, že evoluční teorie je pouze jednou interpretací mezi mnoha. Obviňují vědce z toho, že neposkytují dostatek důkazů, jež by prokazovaly, že evoluční teorie je vědecky platná. Na druhé straně vydávají své vlastní názory za vědecké. Nic z toho neobstojí při objektivním rozboru.

5. Zažíváme vzestup myšlenkových směrů, které zpochybňují zavedené vědomosti o přírodě, evoluci, našich počátcích i našem místě ve vesmíru.

6. Existuje reálné riziko vážného zmatku, který vznikne v hlavách našich dětí mezi tím, co přísluší přesvědčením, vírám, ideálům všech druhů a tím, co přísluší vědě. Postoj, že „všechny věci jsou si rovny“, se může zdát přitažlivý a tolerantní, ale ve skutečnosti je nebezpečný.

7. Kreacionismus má mnoho rozporných stránek. Myšlenka „inteligentního plánu“, která je nejnovější, rafinovanější verzí kreacionizmu, nepopírá jistý stupeň evoluce. Avšak inteligentní plán prezentovaný obratnějším způsobem se snaží vykreslit svůj přístup jako vědecký, a v tom spočívá jeho nebezpečnost.

8. Shromáždění opakovaně konstatovalo, že věda má zásadní význam. Věda umožnila podstatná zlepšení života a pracovních podmínek a je důležitým faktorem v ekonomickém, technologickém i sociálním rozvoji. Evoluční teorie nemá co dělat s božským zjevením, nýbrž je stavěna na faktech.

9. Kreacionizmus tvrdí, že je založen na vědecké preciznosti. Ve skutečnosti metody uplatňované kreacionisty jsou trojího druhu: čistě dogmatická tvrzení; pokroucené užití vědeckých citací, někdy ilustrované velkolepými fotografiemi; a sázka na více či méně slavné vědce, z nichž většina nejsou specialisté v těchto otázkách. Těmito prostředky se kreacionisté snaží apelovat na laiky a zasévat pochybnosti a zmatek do jejich hlav.

10. Evoluce není prostě jen záležitostí evoluce člověka a našich populací. Její popření by mohlo mít vážné důsledky pro vývoj našich společností. Pokroky v lékařském výzkumu s cílem efektivně potírat infekční nemoci jako třeba AIDS jsou nemožné, jsou-li popírány veškeré principy evoluce. Člověk si nemůže plně uvědomit rizika spojená s významným zmenšováním biodiverzity a změnou klimatu, pokud nepochopí mechanizmy evoluce.

11. Náš moderní svět je založen na dlouhé historii, jejíž důležitou součástí je vývoj vědy a technologie.Vědecký přístup není však stále ještě dobře chápán a to je důvod, proč se vyvíjejí všechny ty formy fundamentalizmu a extrémizmu. Úplné odmítnutí vědy je určitě jednou z nejvážnějších hrozeb pro lidská práva i práva občanská.

12. Válka proti evoluční teorii a jejím zastáncům má nejčastěji kořeny v různých formách náboženského extrémizmu, jež jsou těsně spjaty s politickými hnutími na extrémní pravici. Kreacionistická hnutí mají reálnou politickou moc. Skutečností je (a projevilo se to v řadě případů), že někteří zastánci striktního kreacionizmu jsou připraveni nahradit demokracii teokracií.

13. Všichni čelní představitelé hlavních monoteistických náboženství zaujali mnohem umírněnější postoj. Například papež Benedikt XVI (stejně jako jeho předchůdce papež Jan Pavel II) dnes chválí roli věd v rozvoji lidstva a uznává, že evoluční teorie je „více než pouhou hypotézou“.

14. Vyučování týkající se všech fenoménů evoluce jako základní vědecké teorie je proto životně důležité pro budoucnost našich společností a našich demokracií. Z tohoto důvodu musí zaujímat ústřední místo v osnovách, a zejména v osnovách přírodovědných předmětů, tak dlouho, pokud (jako každá jiná teorie) je teorie evoluční schopna obstát v důkladném vědeckém ověřování. Evoluce je přítomna všude, od nadměrného předepisování antibiotik v lékařství (jež vede k výskytu bakterií odolných vůči antibiotikům) až k nadměrnému užívání pesticidů v zemědělství, které vyvolává mutace u hmyzu, na který potom pesticidy už neúčinkují.

15. Rada Evropy vyzdvihla důležitost vyučování kultury a náboženství. Ve jménu svobody slova a individuální víry by mohly být myšlenky kreacionizmu (jako kterýkoli jiný teologický postoj) možná prezentovány jako doplněk kulturní a náboženské výuky, ale nemohou si činit nárok na to být vědeckou disciplínou.

16. Věda poskytuje nenahraditelné školení v přesnosti uvažování. Nesnaží se vysvětlit „proč věci jsou“, ale pochopit, jak fungují.

17. Zamyšlení nad rostoucím vlivem kreacionistů ukazuje, že spory mezi kreacionizmem a evolucí daleko přesahují rámec debaty vzdělanců. Pokud nebudeme ostražití, budou hodnoty, které jsou samotným základem Rady Evropy, pod přímou hrozbou od kreacionistických fundamentalistů. Patří k úloze poslanců Rady reagovat dříve, než bude příliš pozdě.

18. Parlamentní shromáždění proto vyzývá členské státy, a zejména jejich ministerstva školství, aby:

  • obhajovali a propagovali vědecké poznání;
  • posílili výuku základů vědy, její historie, teorie poznání a jejích metod ruku v ruce s výukou objektivního vědeckého poznání;
  • učinili vědu srozumitelnější, přitažlivější a bližší realitám současného světa;
  • tvrdě potírali výuku kreacionizmu jako vědeckého oboru ve stejném postavení s evoluční teorií a obecně bránili přednášení kreacionistických myšlenek v jiném oboru než v náboženství;
  • propagovali výuku evoluce jako základní vědecké teorie ve školních osnovách.

19. Shromáždění vítá skutečnost, že 27 akademií věd členských států Rady Evropy podepsalo, v červnu 2006, deklaraci o výuce evoluce, a vyzývá ty akademie věd, které tak ještě neučinily, aby deklaraci podepsaly.

Odkaz na originální zprávu.